Ilustrace z Tacuinum Sanitatis, středověké příručky o wellness.
Konzumace nebo dovršení manželství je v mnoha tradicích a ustanoveních občanského nebo náboženského práva prvním (nebo prvním oficiálně připsaným) aktem pohlavního styku mezi dvěma osobami, který následuje po jejich vzájemném sňatku. Jeho právní význam vychází z teorií o manželství jako o manželství, jehož účelem je zplodit právně uznané potomky partnerů, nebo poskytnout sankci jejich společnému sexuálnímu aktu, nebo obojímu, a rovná se zacházení s manželským obřadem jako s nedosahujícím dovršení stavu manželství. V některých západních tradicích se tak manželství nepovažuje za závaznou smlouvu, dokud a pokud není dovršeno.
(Tyto formální a doslovné zvyklosti podporují neformální a méně přesné používání slova „dovršení“ k odkazu na sexuální mezník ve vztahu různé intenzity a trvání.)
V rámci katolické církve může manželství, které ještě nebylo naplněno, bez ohledu na důvod nenaplnění, rozpustit papež. Navíc neschopnost nebo úmyslné odmítnutí naplnění manželství je pravděpodobným důvodem pro zrušení. Katolické kanonické právo definuje manželství jako naplněné, když
„manželé provedli mezi sebou lidským způsobem manželský akt, který je sám o sobě vhodný k plození potomků, k němuž je manželství nařízeno svou povahou a kterým se manželé stávají jedním tělem.“
Proto někteří teologové, například Fr. John A. Hardon, S.J., prohlašují, že pohlavní styk s antikoncepcí manželství nenaplňuje.