Korektury tradičně znamenají přečtení ověřené kopie textu s cílem odhalit a opravit případné chyby. Moderní korektury často vyžadují přečtení kopie i v dřívějších fázích.
Korektury v tisku a publikování
Doklad kopie je verze rukopisu, který byl vysázen po úpravách kopie. Doklad typopisu často obsahuje typografické chyby způsobené překlepem (odtud slovo překlep odkazuje na chybně umístěné, chybějící nebo nesprávné znaky). Korektor tradičně kontroluje vysázenou kopii a případné chyby označí pomocí standardních korekčních značek (jako jsou ty, které jsou specifikovány v manuálech stylu, podle stylu domu, nebo obecněji podle mezinárodní normy ISO 5776, nebo pro angličtinu podle britské normy BS-5261:2). Tento proces může být znám jako úprava řádku. Doklad je pak vrácen sazeči k opravě a v mnoha případech k výrobě druhé korekturní kopie (často známé jako revize). Korektura je považována za specifickou dovednost, kterou je třeba se naučit, protože je v povaze mysli opravovat chyby automaticky. Někdo, kdo není vyškolen v korektuře, nemusí vidět chyby, jako jsou chybějící slova nebo nesprávné použití, protože jeho mysl mu ukazuje to, co je vyškolen rozpoznat jako správné. Pokyny pro korekturu DP