Osoba oddaná lexikografii je nazývána lexikografem, který je v díle Samuela Johnsona Dictionary of the English Language (Slovník anglického jazyka) z roku 1755 definován jako „Spisovatel slovníků; neškodný dříč, který se zaměstnává sledováním originálu a podrobným popisováním významu slov“.
Obecná lexikografie se zaměřuje na návrh, sestavení, použití a vyhodnocení obecných slovníků, tj. slovníků, které poskytují popis obecně používaného jazyka. Takový slovník se obvykle nazývá obecný slovník nebo slovník LGP. Specializovaná lexikografie se zaměřuje na návrh, sestavení, použití a vyhodnocení specializovaných slovníků, tj. slovníků, které se věnují (poměrně omezené) sadě jazykových a věcných prvků jednoho nebo více specializovaných oborů, např. právní lexikografie. Takový slovník se obvykle nazývá specializovaný slovník nebo slovník LSP.
Existují určité neshody ohledně definice lexikologie, která je odlišná od lexikografie. Někteří používají „lexikologii“ jako synonymum pro teoretickou lexikografii, jiní ji používají k označení větve lingvistiky týkající se soupisu slov v určitém jazyce.
Dnes se všeobecně uznává, že lexikografie je sama o sobě vědní disciplínou a nikoli dílčím oborem lingvistiky.
Úvodní knihy o lexikografii: