Buddhismus a psychologie
Buddhistická psychologie
Buddhistická filozofie
Buddhismus a psychoanalýza
Buddhismus a psychoterapie
Mettá (páli: मेत्ता) nebo maitrī (sanskrt) se překládá jako „milující laskavost“, „přívětivost“, „vlídnost“, „přátelství“, „přátelství“, „dobrá vůle“, „laskavost“, „láska“, „soucit“ a „aktivní zájem o druhé“. Je to jedna z deseti pāramit školy théravádového buddhismu a první ze čtyř brahmavihár. Mettā bhāvanā („pěstování mettā“) je v buddhismu oblíbenou formou meditace.
Předmětem meditace mettá je milující laskavost (láska bez připoutanosti). Tradičně začíná meditující pěstováním milující laskavosti k sobě samému, pak ke svým blízkým, přátelům, učitelům, cizím lidem, nepřátelům a nakonec ke všem vnímajícím bytostem. Běžně se může používat jako pozdrav nebo závěr dopisu či vzkazu.
Buddhisté věří, že ti, kdo kultivují mettá, budou klidní, protože nevidí potřebu chovat v sobě zlou vůli nebo nepřátelství. Buddhističtí učitelé mohou dokonce doporučovat meditaci na mettā jako lék proti nespavosti a nočním můrám. Obecně se má za to, že i lidé v okolí člověka, který je plný mettā, se budou cítit příjemněji a šťastněji. Předpokládá se, že vyzařování mettā přispívá ke světu lásky, míru a štěstí.
Lidé považují meditaci mettá za dobrý způsob, jak zklidnit rozrušenou mysl, a považují ji za lék proti hněvu. Podle nich se člověk, který kultivoval mettá, nenechá snadno rozčílit a dokáže rychle potlačit vzniklý hněv, je starostlivější, láskyplnější a častěji miluje bez podmínek. Nedávné neurologické studie ukázaly, že meditace soucitu může zvýšit schopnost empatie tím, že změní aktivitu v mozkových oblastech, jako je spánková temenní junkce a insula, a zvýší schopnost subjektu porozumět duševním a emočním stavům druhých a také účinněji se vypořádat s vnějšími stresory.