Carol Ryffová ve své seminární práci „Štěstí je všechno, nebo je? Zkoumání smyslu psychické pohody.“ kontrastuje psychickou pohodu se subjektivní pohodou nebo požitkářskou pohodou. Ryffová se pokusila zkombinovat různá pojetí pohody od starověké řečtiny po moderní psychologickou, jako jsou teorie individualizace od Carla Junga, seberealizace od Abrahama Maslowa a další.
Individuální rozdíly jak v celkové eudaimonii, volně identifikované se sebekontrolou, tak v aspektech eudaimonie jsou dědičné. Důkazy z jedné studie podporují 5 nezávislých genetických mechanismů, které jsou základem Ryffových aspektů této vlastnosti, což vede ke genetickému konstruktu eudaimonie ve smyslu obecné sebekontroly, a čtyři vedlejší biologické mechanismy umožňující psychologické schopnosti účelu, děje, růstu a pozitivních sociálních vztahů.