Prezident Harding a Národní akademie věd v Bílém domě, Washington, DC, duben 1921
Národní akademie věd (NAS) je korporace ve Spojených státech, jejíž členové slouží pro bono jako „poradci národa v oblasti vědy, inženýrství a medicíny“.
Občanská válka způsobila potřebu národní akademie a zákon o založení, podepsaný prezidentem Abrahamem Lincolnem 3. března 1863, vytvořil Národní akademii věd a jmenoval 50 zakládajících členů. Zákon uvádí, že „Akademie, kdykoli je vyzvána jakýmkoli ministerstvem vlády, vyšetřuje, zkoumá, experimentuje a podává zprávy o jakémkoli předmětu vědy nebo umění, o skutečných nákladech na taková vyšetřování, zkoumání, experimenty a zprávy, které mají být zaplaceny z prostředků, které mohou být za tímto účelem poskytnuty, ale Akademie neobdrží žádnou kompenzaci za jakékoli služby vládě Spojených států“.
Národní akademie věd má od jara 2003 přibližně 1 922 členů, 93 emeritních členů, 341 zahraničních spolupracovníků a zaměstnává přibližně 1 100 zaměstnanců. Současní členové každoročně volí nové členy na celý život. Volba členství je jedním z nejvyšších vyznamenání, které může být uděleno vědci a uznává vědce, kteří dosáhli význačných a trvalých úspěchů v původním výzkumu. Je zde více než 170 členů, kteří získali Nobelovu cenu. Národní akademie věd je institucionálním členem Mezinárodní rady pro vědu (ICSU). Poradní výbor ICSU, který je v Úřadu pro mezinárodní záležitosti Rady pro výzkum, usnadňuje účast členů v mezinárodních vědeckých odborech a je styčnou osobou národních výborů USA pro jednotlivé vědecké odbory. Ačkoli neexistuje formální vztah se státními a místními akademiemi věd, často dochází k neformálnímu dialogu.
Národní akademie věd má výroční zasedání ve Washingtonu, D.C.. The Proceedings of the National Academy of Sciences je odborný časopis Národní akademie věd. National Academies Press je vydavatelem pro Národní akademie, a dává 3600+ publikací k dispozici k volnému čtení na svých webových stránkách.
The National Academies‘ Beckman Conference Center, Irvine, Kalifornie.
Společné prohlášení o globálním oteplování
V roce 2005 podepsaly národní vědecké akademie států G8 (včetně americké Národní akademie věd) – a Brazílie, Čína a Indie, tři z největších producentů skleníkových plynů v rozvojovém světě, prohlášení o globální reakci na změnu klimatu. Prohlášení zdůrazňuje, že vědecké chápání změny klimatu je nyní dostatečně jasné, aby ospravedlnilo rychlé jednání států, a výslovně schválilo konsensus Mezivládního panelu pro změnu klimatu.
Akademie dává řadu různých ocenění: