Neurální dráhy

Nervová dráha je nervový trakt tvořený nervovými vlákny spojujícími jednu část nervového systému s druhou, obvykle se skládající ze svazků protáhlých, myelinem inzulinovaných neuronů, souhrnně známých jako bílá hmota. Nervové dráhy slouží ke spojení relativně vzdálených oblastí mozku nebo nervového systému ve srovnání s místní komunikací šedé hmoty.

První pojmenované cesty byly patrné i ve špatně zachovaném hrubém mozku a pojmenovali je velcí anatomové renesance pomocí materiálu z mrtvoly. Příkladem jsou velké provázání mozku jako corpus callosum (latinsky, „obrovské tělo“), přední provázání nebo zadní provázání. Dalšími příklady tohoto (v žádném případě úplný seznam) jsou pyramidový trakt, crus cerebri (latinsky, „noha mozku“) a cerebellar peduncles (latinsky, „malá noha mozečku“). Všimněte si, že tyto názvy popisují vzhled struktury, ale nedávají člověku žádnou znalost její funkce, kde se nachází nebo kam směřuje.

Později, jak se neuroanatomické znalosti stávaly sofistikovanějšími, trend směřoval k pojmenovávání věcí podle jejich původu a ukončení. Například nigrostriatální dráha, která je degenerovaná u Parkinsonovy choroby, vede od substantia nigra (latinsky, „černá substance“) k corpus striatum (latinsky, „pruhované tělo“). Toto pojmenování se může rozšířit na libovolný počet struktur v dráze, například že cerebellorubrothalamokortická dráha vzniká v mozečku, synapse v červeném jádru („ruber“ v latině), dále na thalamus a nakonec končí v mozkové kůře.

Někdy tyto dvě konvence pojmenování existují vedle sebe. Například název „pyramidový trakt“ byl ve většině textů nahrazen hlavně laterálním kortikospinálním traktem. Všimněte si, že „starý“ název byl primárně popisný, evokující pyramidy starověku, podle vzhledu této nervové dráhy v prodloužené míše. Název „nový“ je založen především na jeho původu (v primární motorické kůře, Brodmannově oblasti 4) a ukončení (na alfa motorické neurony míchy).

Obecně platí, že neurony přijímají informace buď na svých dendritech nebo v buněčných tělech. Axon nervové buňky je obecně zodpovědný za přenos informací na relativně velkou vzdálenost. Proto je většina nervových drah tvořena axony. Pokud mají axony myelinové pochvy, pak se dráha jeví jasně bílá, protože myelin je primárně lipidový. Pokud většina nebo všechny axony postrádají myelinové sheithy (tj. jsou nemyeliniové), pak se dráha objeví tmavší béžovou barvu, která se obecně nazývá šedá (americká angličtina, nebo šedá v britské angličtině).

Doporučujeme:  Iris

Některé neurony jsou zodpovědné za přenos informací na velké vzdálenosti. Například motorické neurony, které putují z míchy do svalu, mohou mít u lidí axony až metr dlouhé; nejdelší axon v lidském těle je u vysokých jedinců téměř dva metry dlouhý a vede od palce u nohy až k prodloužené míše mozkového kmene. To jsou archetypické příklady nervových drah.

Termín neurální trakt může odkazovat na jednu z řady nervových cest:

frontální lalok: předklokální gyrus (primární motorická kůra, 4), předklokální sulcus, nadřazený frontální gyrus (6, 8), střední frontální gyrus (46), nižší frontální gyrus (Brocova plocha, 44 pars opercularis, 45 pars triangularis), prefrontální kůra (orbitofrontální kůra, 9, 10, 11, 12, 47)

parietální lalok: postcentrální sulcus, postcentrální gyrus (1, 2, 3, 43), superior parietální lobule (5), inferior parietální lobule (39-angulární gyrus, 40), precuneus (7), intraparietální sulcus

týlní lalok: primární zraková kůra (17), klínový, lingvální gyrus, 18, 19 (18 a 19 rozpětí celý lalok)

temporální lalok: příčný temporální gyrus (41-42-primární sluchová kůra), nadřazený temporální gyrus (38, 22-Wernickeho oblast), střední temporální gyrus (21), nižší temporální gyrus (20), fusiformní gyrus (36, 37)

limbický lalok/fornicate gyrus: cingulate cortex/cingulate gyrus, anterior cingulate (24, 32, 33), posterior cingulate (23, 31), isthmus (26, 29, 30), parahippocampal gyrus (piriform cortex, 25, 27, 35), entorhinal cortex (28, 34)

subkortikální/insulární kůra: rhinencephalon, čichový bulb, corpus callosum, laterální komory, septum pellucidum, ependyma, vnitřní kapsle, corona radiata, vnější kapsle

tvorba hippocampu: dentate gyrus, hippocampus, subiculum

bazální ganglie: striatum (caudatní jádro, putamen), lentiformní jádro (putamen, globus pallidus), klaustrum, extrémní kapsle, amygdala, nucleus accumbens

Některé kategorizace jsou aproximace a některé Brodmannovy oblasti překlenují gyri.

1°: Pacinian corpuscle/Meissnerova corpuscle → Gracile fasciculus/Cuneate fasciculus → Gracile nucleus/Cuneate nucleus

Doporučujeme:  Druh (biologie)

2°: → senzorická decussation/arcuate vlákna (Posterior external arcuate vlákna, Internal arcuate vlákna) → Medial lemniscus/Trigeminal lemniscus → Thalamus (VPL, VPM)

3°: → Zadní končetina vnitřní kapsle → Zadní centrální gyrus

1° (Volné nervové zakončení → A delta vlákno) → 2° (Anterior white commissure → Laterální a Anterior Spinothalamic tract → Spinal lemniscus → VPL Thalamus) → 3° (Postcentral gyrus) → 4° (Posterior parietal cortex)

2° (Spinotektální trakt → Superior colliculus of Midbrain tectum)

1° (nervové vlákno skupiny C → Spinoreticular tract → Reticular formation) → 2° (MD Thalamus) → 3° (Cingulate cortex)

flexi: Primární motorická kůra mozková → Zadní končetina vnitřní kapsle → Decussace pyramid → Kortikosférický trakt (Laterální, Přední) → Neuromuskulární spojení

flexi: Primární motorická kůra → Genu vnitřní kapsle → Kortikobulbarový trakt → Motorické jádro obličeje → Obličejové svaly

flexion: Červené jádro → Rubrospinální trakt

rozšíření: Vestibulocerebellum → Vestibulární jádra → Vestibulospinální trakt

rozšíření: Vestibulocerebellum → Retikulární formace → Retikulární trakt

Midbrain tectum → Tektospinální trakt → svaly krku

přímá: 1° (Motor cortex → Striatum) → 2° (GPi) → 3° (Lenticular fasciculus/Ansa lenticularis → Thalamic fasciculus → VL of Thalamus) → 4° (Thalamocortical radiations → Supplementary motor area) → 5° (Motor cortex)

nepřímý: 1° (Motor cortex → Striatum) → 2° (GPe) → 3° (Subthalamic fasciculus → Subthalamic nucleus) → 4° (Subthalamic fasciculus → GPi) → 5° (Lenticular fasciculus/Ansa lenticularis → Thalamic fasciculus → VL of Thalamus) → 6° (Thalamocortical radiations → Supplementary motor area) → 7° (Motor cortex)

nigrostriatální dráha: Pars compacta → Striatum

Vestibulární jádro → Vestibulocerebellární trakt → ICP → Cerebellum → Granulovaná buňka

Doporučujeme:  Iniciace (fonetika)

Pontinová jádra → Pontocerebellární vlákna → MCP → Hluboká mozkomíšní jádra → Granulovaná buňka

Nižší jádro olivary → Olivocerebellární trakt → ICP → Polokoule → Purkyňova buňka → Hluboká jádra mozečku

Dentate nucleus in Lateral hemisphere/pontocerebellum → SCP → Dentatothalamic tract → Thalamus (VL) → Motor cortex

Interposed nucleus in Intermediate hemisphere/spinocerebellum → SCP → Reticular formation, or → Cerebellothalamic tract → Red nucleus → Thalamus (VL) → Motor cortex

Fastigiální jádro ve Flocculonodular lobe/vestibulocerebellum → Vestibulocerebellar tract → Vestibulární jádro

dolní končetina → 1° (svalová vřetena → DRG) → 2° (zadní hrudní jádro → Dorsální/zadní spinocerebellární trakt → ICP → Cerebelární vermis)

horní končetina → 1° (svalová vřetena → DRG) → 2° (Příslušenství cuneate nucleus → Cuneocerebellar tract → ICP → Přední lalok mozečku)

dolní končetina → 1° (orgán Golgiho šlachy) → 2° (Ventrální/přední spinocerebellární trakt→ SCP → Cerebelární vermis)

horní končetina → 1° (orgán Golgiho šlachy) → 2° (Rostral spinocerebellar tract → ICP → Cerebellum)

anat (n/s/m/p/4/e/b/d/c/a/f/l/g)/phys/devp

noco (m/d/e/h/v/s)/cong/tumr, sysi/epon, injr

proc, lék (N1A/2AB/C/3/4/7A/B/C/D)

anat(h/r/t/c/b/l/s/a)/phys(r)/devp/prot/nttr/nttm/ntrp

noco/auto/cong/tumr, sysi/epon, injr