Pars compacta je část substantia nigra.
U lidí jsou těla nervových buněk pars compacta zbarvena černě pigmentovým neuromelaninem. Stupeň pigmentace se s věkem zvyšuje. Tato pigmentace je viditelná jako výrazný černý pruh v mozkových řezech a je původem názvu, který byl této oblasti dán. Neurony mají zejména dlouhé a silné dendrity (François et al.). Zejména ventrální dendrity zasahují hluboko do pars reticulata. Jiné podobné neurony jsou v mesencephalonu rozmístěny řidčeji a tvoří „skupiny“ bez jasných okrajů, i když souvislé s pars compacta, v prerubrální poloze. Těm byl v raných pracích u potkanů (bez velkého respektu k anatomickému dělení) dán název „oblast A8“ a „A10“. Samotný pars compacta („A9“) je obvykle rozdělen na ventrální a dorzální vrstvu, poslední je calbindinově pozitivní. ventrální vrstva je považována za A9v. Dorzální vrstva A9d je spojena se souborem, který zahrnuje také A8 a A10, A8, A9d a A10 představující 28% dopaminergních neuronů. Dlouhé dendrity kompaktních neuronů dostávají striatální informace. To nemůže být případ více zadních skupin, které se nacházejí mimo území striato-pallidonigrálního svazku. Neurony pars compacta dostávají inhibiční signály od kolaterálních axonů od neuronů pars reticulata. Všechny tyto neurony posílají své axony podél nigrostriatální dráhy do striatum, kde uvolňují neurotransmiter dopamin. Existuje organizace, ve které dopaminergní neurony z okrajů (nejnižší) přecházejí do senzoricko-motorického striatum a nejvyšší do asociativního striatum. Dopaminergní axony také vrozeně uchovávají další prvky bazálního gangliového systému včetně laterálního a mediálního paldia, substantia nigra pars reticulata a subthalamického jádra.
Funkce dopaminových neuronů v substantia nigra pars compacta je složitá. Na rozdíl od toho, co se původně myslelo, není přímo spojena s pohyby. „Dopaminové neurony jsou aktivovány novými, neočekávanými podněty, primárními odměnami v nepřítomnosti prediktivních podnětů a během učení“. Má se za to, že dopaminové neurony jsou zapojeny do učení se předvídat, které chování povede k odměně (například jídlo nebo sex). Zejména se navrhuje, aby dopaminové neurony střílely, když je odměna větší, než se dříve očekávalo; je to klíčová součást mnoha posilovacích výukových modelů. Tento signál pak může být použit k aktualizaci očekávané hodnoty tohoto působení. Mnoho drog ze zneužívání, jako je kokain, napodobuje tuto reakci odměny – poskytuje vysvětlení pro jejich návykovou povahu.
Degenerace pigmentovaných neuronů v této oblasti je hlavní patologií, která je základem Parkinsonovy nemoci. U několika lidí je příčina Parkinsonovy nemoci genetická, ale ve většině případů není příčina smrti těchto dopaminových neuronů známa. Parkinsonismus může být vyvolán také virovými infekcemi, jako je encefalitida nebo řada toxinů, jako je MPTP, průmyslový toxin, který může být omylem vyroben během syntézy meperidinového analogu MPPP. Zdá se, že mnoho takových toxinů působí tak, že produkují reaktivní druhy kyslíku. Vazba na neuromelanin pomocí komplexů přenosu náboje může koncentrovat toxiny vytvářející radikály v substantia nigra.
Patologické změny dopaminergních neuronů pars compacta jsou také považovány za součást schizofrenie (viz dopaminová hypotéza schizofrenie) a psychomotorické retardace někdy pozorované při klinické depresi.
cerebrální peduncle: midbrain tegmentum (periaqueductal gray, ventral tegmentum, nucleus raphe dorsalis), pretectum, substantia nigra, red nucleus, pedunculopontine nucleus, medial longitudinal fasciculus, medial lemniscus, rubrospinal tract, lateral lemniscus
tectum: corpora quadrigemina, inferior colliculi, superior colliculi
mozkový akvadukt: oční jádro, trochleární jádro, Edinger-Westphal jádro
1°: Pacinian corpuscle/Meissnerova corpuscle → Gracile fasciculus/Cuneate fasciculus → Gracile nucleus/Cuneate nucleus
2°: → senzorická decussation/arcuate vlákna (Posterior external arcuate vlákna, Internal arcuate vlákna) → Medial lemniscus/Trigeminal lemniscus → Thalamus (VPL, VPM)
3°: → Zadní končetina vnitřní kapsle → Zadní centrální gyrus
1° (Volné nervové zakončení → A delta vlákno) → 2° (Anterior white commissure → Laterální a Anterior Spinothalamic tract → Spinal lemniscus → VPL Thalamus) → 3° (Postcentral gyrus) → 4° (Posterior parietal cortex)
2° (Spinotektální trakt → Superior colliculus of Midbrain tectum)
1° (nervové vlákno skupiny C → Spinoreticular tract → Reticular formation) → 2° (MD Thalamus) → 3° (Cingulate cortex)
flexi: Primární motorická kůra mozková → Zadní končetina vnitřní kapsle → Decussace pyramid → Kortikosférický trakt (Laterální, Přední) → Neuromuskulární spojení
flexi: Primární motorická kůra → Genu vnitřní kapsle → Kortikobulbarový trakt → Motorické jádro obličeje → Obličejové svaly
flexion: Červené jádro → Rubrospinální trakt
rozšíření: Vestibulocerebellum → Vestibulární jádra → Vestibulospinální trakt
rozšíření: Vestibulocerebellum → Retikulární formace → Retikulární trakt
Midbrain tectum → Tektospinální trakt → svaly krku
přímá: 1° (Motor cortex → Striatum) → 2° (GPi) → 3° (Lenticular fasciculus/Ansa lenticularis → Thalamic fasciculus → VL of Thalamus) → 4° (Thalamocortical radiations → Supplementary motor area) → 5° (Motor cortex)
nepřímý: 1° (Motor cortex → Striatum) → 2° (GPe) → 3° (Subthalamic fasciculus → Subthalamic nucleus) → 4° (Subthalamic fasciculus → GPi) → 5° (Lenticular fasciculus/Ansa lenticularis → Thalamic fasciculus → VL of Thalamus) → 6° (Thalamocortical radiations → Supplementary motor area) → 7° (Motor cortex)
nigrostriatální dráha: Pars compacta → Striatum
Vestibulární jádro → Vestibulocerebellární trakt → ICP → Cerebellum → Granulovaná buňka
Pontinová jádra → Pontocerebellární vlákna → MCP → Hluboká mozkomíšní jádra → Granulovaná buňka
Nižší jádro olivary → Olivocerebellární trakt → ICP → Polokoule → Purkyňova buňka → Hluboká jádra mozečku
Dentate nucleus in Lateral hemisphere/pontocerebellum → SCP → Dentatothalamic tract → Thalamus (VL) → Motor cortex
Interposed nucleus in Intermediate hemisphere/spinocerebellum → SCP → Reticular formation, or → Cerebellothalamic tract → Red nucleus → Thalamus (VL) → Motor cortex
Fastigiální jádro ve Flocculonodular lobe/vestibulocerebellum → Vestibulocerebellar tract → Vestibulární jádro
dolní končetina → 1° (svalová vřetena → DRG) → 2° (zadní hrudní jádro → Dorsální/zadní spinocerebellární trakt → ICP → Cerebelární vermis)
horní končetina → 1° (svalová vřetena → DRG) → 2° (Příslušenství cuneate nucleus → Cuneocerebellar tract → ICP → Přední lalok mozečku)
dolní končetina → 1° (orgán Golgiho šlachy) → 2° (Ventrální/přední spinocerebellární trakt→ SCP → Cerebelární vermis)
horní končetina → 1° (orgán Golgiho šlachy) → 2° (Rostral spinocerebellar tract → ICP → Cerebellum)
anat (n/s/m/p/4/e/b/d/c/a/f/l/g)/phys/devp
noco (m/d/e/h/v/s)/cong/tumr, sysi/epon, injr
proc, lék (N1A/2AB/C/3/4/7A/B/C/D)
anat(h/r/t/c/b/l/s/a)/phys(r)/devp/prot/nttr/nttm/ntrp
noco/auto/cong/tumr, sysi/epon, injr