Přesčasy jsou doba, po kterou někdo pracuje nad rámec běžné pracovní doby; ta může být určena několika způsoby, zvyklostmi (to, co je společností považováno za zdravé nebo rozumné), zvyklostmi daného řemesla nebo profese, právními předpisy nebo dohodou mezi zaměstnavateli a zaměstnanci nebo jejich zástupci. Většina států má zákony o přesčasech, které mají zabránit zaměstnavatelům v nadměrné práci jejich zaměstnanců a/nebo je od ní odradit. Takové zákony mohou brát v úvahu další aspekty, například zvýšení celkové úrovně zaměstnanosti v ekonomice. Jedním z běžných přístupů k regulaci přesčasů je požadovat, aby zaměstnavatelé platili svým zaměstnancům za každou odpracovanou přesčas vyšší mzdu. V určitých případech se může společnost rozhodnout, že bude svým zaměstnancům vyplácet vyšší mzdu za přesčasy odpracované i bez zákona, zejména pokud se domnívá, že se potýká se zpětnou křivkou nabídky práce. V takové situaci mohou mzdy za přesčasy způsobit, že zaměstnanci pracují více hodin, než by pracovali za jakékoli paušální mzdy. Zákony o přesčasech se v jednotlivých zemích značně liší, stejně jako přístup k přesčasům a hodinám práce v různých hospodářských odvětvích.
Ve Spojených státech zákon Fair Labor Standards Act z roku 1938 zavádí standardní pracovní týden v délce 40 hodin pro určité druhy pracovníků a nařizuje těm pracovníkům proplácení přesčasových hodin ve výši jedenapůlnásobku běžné mzdy pracovníka za jakoukoli dobu odpracovanou nad 40 hodin. Zákon vytváří dvě široké kategorie pracovníků, ty, kteří jsou z nařízení „vyňati“, a ty, kteří jsou z nařízení „vyňati“. Třídy pracovníků, které jsou z nařízení vyňaty, zahrnují určité typy administrativních, profesionálních a manažerských zaměstnanců. Podle zákona nejsou zaměstnavatelé povinni proplácet zaměstnancům, kteří jsou z nařízení vyňati, přesčasy, ale musí tak činit v případě zaměstnanců, kteří nejsou z nařízení vyňati. Z přibližně 120 milionů amerických pracovníků je téměř 50 milionů vyňato ze zákonů o přesčasových hodinách (U.S. Department of Labor, Wage and Hour Division, 1998). V důsledku toho se Američané řadí v porovnání s ostatními moderními kapitalistickými národy téměř na špičku v průměrném počtu odpracovaných hodin za rok (1 979). (Mezinárodní organizace práce, tabulka 6b).
Zákony o přesčasech byly přepracovány prezidentem Georgem W. Bushem a ministerstvem práce 23. srpna 2004. Změny v zákoně, prosazované velkými maloobchodníky a dalšími obchodními zájmy, byly kontroverzní. Podle jedné studie by změny mohly mít významný dopad na počet pracovníků, na které se vztahují zákony o přesčasech, a vyjmout několik milionů dalších pracovníků (Economic Policy Institute). Bushova administrativa tvrdila, že dopad bude minimální a pomůže vyjasnit zastaralou regulaci. Pravidla by zejména umožnila většímu počtu firem nabízet svým zaměstnancům flextime místo přesčasů. V září 2004 obě republikány ovládané komory Kongresu odhlasovaly, že zablokují ministerstvu práce uvést změny v zákoně o přesčasech v platnost.