Prevence zneužívání drog je protidrogová vzdělávací intervence zaměřená na snížení zneužívání drog. Obvykle se jedná o aspekt primární prevence duševního zdraví.
V oblasti škodlivých látek byla navržena řada typologií prevence.
Gordon (1987) v oblasti prevence nemocí a později Kumpfer a Baxley (1997) v oblasti užívání návykových látek navrhli třístupňový systém klasifikace preventivních zásahů: univerzální, selektivní a indikovaná prevence. Tato typologie si mimo jiné získala oblibu a využívá ji americký Institut medicíny, NIDA a Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost.
Mimo dosah tohoto třístupňového modelu je environmentální prevence. Přístupy environmentální prevence jsou obvykle řízeny na regulační nebo komunitní úrovni a zaměřují se na intervence, které mají odradit od konzumace drog. Zákaz a zákazy (např. zákaz kouření na pracovišti, zákaz reklamy na alkohol) lze považovat za konečné ekologické omezení. V praxi však programy environmentální prevence zahrnují různé iniciativy na makro a mikroúrovni, od státních monopolů na prodej alkoholu, přes silniční střízlivost nebo drogové testy, testy na drogy mezi pracovníky/žáky/studenty, zvýšenou policejní práci v citlivých prostředích (v blízkosti škol, na rockových festivalech) a legislativní pokyny zaměřené na urychlení trestů (varování, sankce, pokuty).