Prospektivní paměť

Prospektivní paměť může být definována jako zapamatování k zapamatování (Winograd, 1988). Liší se od retrospektivní paměti, kde jsou zapamatovány proběhlé akce, události nebo znalosti. Prospektivní paměť spočívá v připomenutí akce nebo záměru. Toto připomenutí je vyvoláno buď podnětem nebo ‚pokynem‘ nebo časem. Například setkání s přítelem (pokyn) vám může připomenout, abyste předali zprávu (záměr). Příkladem založeným na čase by bylo zapamatování si, že se máte dívat na televizi v osm hodin večer, nebo připomenutí schůzky nebo schůzky v určitý čas.

Uvázání stuhy nebo provázku kolem prstu je ikonický mnemotechnický prostředek pro zapamatování si určitého budoucího záměru, který člověk vědomě trénuje, aby se spojil s provázkem.

V souvislosti s tím se také argumentovalo, že to může být tím, jak těžké budete vnímat, že bude identifikovat podnět, který zprostředkuje, kolik úsilí je vynaloženo na jeho sledování (Hicks, Marsh & Cook, 2005; Marsh, Hicks & Cook, 2005). Současné výzkumné poznatky naznačují, že k identifikaci podnětů není vždy nutné namáhavé sledování (Hicks, Marsh & Cook, 2005, Einstein a kol., 2005). To je v souladu s intuitivním zážitkem záměru spontánně ‚praskajícího‘ na mysli.

Doporučujeme:  Patricia Goldmanová-Rakičová