Shelley Elizabeth Taylorová (nar. 1946) je významná profesorka psychologie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Doktorát získala na Yaleově univerzitě a dříve působila na Harvardově univerzitě. Taylor je plodnou autorkou knih a odborných článků v časopisech a již dlouhou dobu patří k předním osobnostem dvou podoborů souvisejících s jejím hlavním oborem sociální psychologie: sociální kognice a psychologie zdraví. Mezi její knihy patří The Tending Instinct a Social Cognition (Sociální poznávání), druhou jmenovanou napsaly Susan Fiskeová a Shelley Taylorová.
Mezi odborná ocenění Taylorové patří cena za významný vědecký přínos od Americké psychologické asociace (APA; 1996), cena William James Fellow od Asociace pro psychologickou vědu (APS; 2001) a cena APA za celoživotní dílo, kterou obdržela v srpnu 2010. V roce 2009 byla Taylorová uvedena do Národní akademie věd Spojených států.
Teoretické a empirické příspěvky
Taylorova raná práce se zabývala klasickými otázkami sociálního poznávání, což byla oblast, která se v 70. a na počátku 80. let rychle rozvíjela. Velká část této práce se týkala vlivu kontextu a perspektivy na atribuční procesy. Taylor byl mezi prvními, kdo aplikoval průlomovou práci Daniela Kahnemana a Amose Tverského o heuristikách a předsudcích na oblast sociální psychologie (např. Taylor, 1982). Následná práce o adaptaci a zvládání u žen s rakovinou prsu vedla k rozvoji Taylorovy teorie kognitivní adaptace (Taylor, 1983). Taylor se rovněž věnoval výzkumu procesů sociálního srovnávání a příznivých účinků pozitivních iluzí (Taylor & Brown, 1988), přičemž se zaměřil zejména na využívání sebevylepšování. Taylor pokračoval v provádění a publikování výzkumu v oblasti sociálního poznávání i v průběhu 90. let 20. století a v roce 2000.
V roce 1984 Taylor společně se svou studentkou Susan Fiskeovou napsala knihu s názvem Social Cognition. Tato kniha se stala zásadní pro vymezení rozsahu a ambicí vznikajícího oboru sociálního poznávání. Druhé vydání vyšlo v roce 1991 a jakési pokračování s názvem Social Cognition: Od mozku ke kultuře vyšlo v roce 2007.
Taylorova pravděpodobně nejvlivnější práce v oblasti sociálního poznávání se týkala používání pozitivních iluzí (Taylor & Brown, 1988), se zvláštním zaměřením na používání sebevylepšování a sebevylepšovacího zkreslení. Taylor popsal používání pozitivních iluzí následovně: „Místo toho, aby většina lidí vnímala sebe, svět a budoucnost přesně, považuje sebe, své okolnosti a budoucnost za podstatně pozitivnější, než je objektivně pravděpodobné….. Tyto iluze nejsou pouze charakteristické pro lidské myšlení; zdá se, že jsou ve skutečnosti adaptivní a spíše podporují než podkopávají dobré duševní zdraví.“
Taylor spolu s kolegyní z UCLA Christine Dunkel-Schetterovou, bývalým spolužákem z Yaleovy univerzity Howardem S. Friedmanem a dalšími významnými vědci pomáhal v 80. a 90. letech 20. století zakládat obor psychologie zdraví.
Taylor se stal vůdčí osobností nově vznikajícího oboru sociální neurovědy. Tato práce zahrnovala výzkum pomocí funkční magnetické rezonance (fMRI), prováděný ve spolupráci s kolegy z UCLA Matthewem Liebermanem a Naomi Eisenbergerovou (např. Eisenberger et al., 2007; Taylor, Burklund et al., 2008; Taylor, Eisenberger et al., 2006), stejně jako výzkum polymorfismu serotoninového transportéru (Taylor, Way et al., 2006) a plazmatického oxytocinu a vazopresinu (Taylor, Gonzaga et al., 2006; Taylor, Saphire-Bernstein & Seeman, 2010).
Model Tend-and-Befriend
Jedním z nejvýznamnějších Taylorových příspěvků k psychologické vědě v posledních letech je vývoj modelu Tend-and-befriend, který byl poprvé popsán v článku Psychological Review publikovaném v roce 2000 (Taylor et al., 2000).
Poznámka: Seznam je výběrový a zahrnuje pouze vysoce citovaná a důležitá díla a díla citovaná výše.
–
VIAF: 42522325 – –
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–