Ilustrace obálky od zoologa Desmonda Morrise
Slepý hodinář (The Blind Watchmaker) je kniha Richarda Dawkinse z roku 1986, ve které předkládá vysvětlení a argumenty pro teorii evoluce pomocí přirozeného výběru. Předkládá také argumenty k vyvrácení některých kritik, které se objevily v jeho předchozí knize Sobecký gen. (Obě knihy mají popularizovat genocentrický pohled na evoluci a silně zdůrazňují mikroevoluci na úkor makroevolučních teorií.)
Při volbě názvu této knihy se Dawkins odvolává na hodinářskou analogii, kterou proslavil William Paley ve své knize Přírodní teologie. Paley, který argumentoval více než padesát let předtím, než Charles Darwin publikoval Původ druhů, zastával názor, že složitost živých organismů je důkazem existence božského stvořitele tím, že vytvořil paralelu se způsobem, jakým existence hodinek nutí k víře v inteligentního hodináře. Dawkins v kontrastu rozdílů mezi lidským designem a jeho potenciálem pro plánování s fungováním přírodního výběru proto nazval evoluční procesy Slepý hodinář.
Při rozvíjení svého argumentu, že přirozený výběr může vysvětlit složité adaptace organismů, je Dawkinsovým prvním zájmem ilustrovat rozdíl mezi potenciálem pro rozvoj složitosti čisté náhodnosti oproti možnosti náhodnosti spojené s kumulativním výběrem. Dokazuje to na příkladu programu Weasel. Dawkins pak popisuje své zkušenosti se sofistikovanějším počítačovým modelem umělého výběru implementovaným v programu nazvaném také The Blind Watchmaker, který byl prodáván samostatně jako učební pomůcka.
V dodatku k pozdějšímu vydání knihy (1991) Dawkins vysvětluje, jak ho jeho zkušenosti s počítačovými modely vedly k většímu ocenění role embryologických omezení přirozeného výběru. Zejména uznal, že určité vzorce embryologického vývoje mohou vést k úspěchu příbuzné skupiny druhů při vyplňování různorodých ekologických nik, i když nadále tvrdil, že by to nemělo být zaměňováno s myšlenkami spojenými se skupinovým výběrem. Tento poznatek nazval evolucí vývojovosti.
Po argumentu, že evoluce je schopna vysvětlit původ složitosti, to ke konci knihy Dawkins používá k argumentaci proti existenci Boha: „božstvo schopné vytvořit veškerou organizovanou složitost ve světě, buď okamžitě, nebo usměrňováním evoluce, … už muselo být v první řadě nesmírně složité…“ Nazývá to „postulováním organizované složitosti, aniž by nabídlo vysvětlení“.
Ve své předmluvě Dawkins uvádí, že knihu napsal „aby přesvědčil čtenáře nejen o tom, že darwinovský pohled na svět je náhodou pravdivý, ale že je to jediná známá teorie, která by v zásadě mohla vyřešit záhadu naší existence“.