Sociální rovnost

Sociální rovnost je sociální stav, kdy všichni lidé v rámci určité společnosti nebo izolované skupiny mají v určitém ohledu stejné postavení. Sociální rovnost zahrnuje přinejmenším stejná práva podle zákona, jako je bezpečnost, hlasovací právo, svoboda slova a shromažďování a rozsah vlastnických práv. Zahrnuje však také přístup ke vzdělání, zdravotní péči a dalším sociálním jistotám. Zahrnuje také rovné příležitosti a povinnosti, a zahrnuje tak celou společnost.

Sociální rovnost vyžaduje neexistenci právně vymahatelných hranic sociální třídy nebo kasty a neexistenci neoprávněné diskriminace motivované nezcizitelnou součástí identity člověka. Například pohlaví, věk, sexuální orientace, původ, kasta nebo třída, příjem nebo majetek, jazyk, náboženství, přesvědčení, názory, zdraví nebo zdravotní postižení nesmí vést k nerovnému zacházení podle zákona a neměly by neoprávněně omezovat příležitosti.

Sociální rovnost se týká spíše sociální než ekonomické nebo příjmové rovnosti. „Rovné příležitosti“ se vykládají tak, že se posuzují podle schopností, což je slučitelné s volnotržní ekonomikou. Problémem je horizontální nerovnost, nerovnost dvou osob stejného původu a schopností.

Dokonalá sociální rovnost je ideální situace, která z různých důvodů dnes neexistuje v žádné společnosti na světě. Důvody pro to jsou široce diskutované. Mezi uváděné důvody sociální nerovnosti patří běžně ekonomie, imigrace/emigrace, zahraniční politika a národní politika. Také v ekonomii složitosti bylo zjištěno, že horizontální nerovnost vzniká ve složitých systémech.

Protipříkladem sociální rovnosti byla sociální nerovnost ve středověké Evropě, kde majetek člověka, který byl obvykle zděděn, určoval právní a sociální práva, která daná osoba měla. Duchovní mohli například žádat o prospěch duchovních, aby dostali mírnější trest za trestný čin. Stejně tak ženám byl a stále je v některých zemích formálně odepřen přístup k vyššímu vzdělání – i když mohly platit školné. V Evropě 19. století, pokud byl zápis žen vůbec povolen, musely ženy žádat o „výjimku z pohlaví“, aby se mohly zapsat na univerzitu.

Doporučujeme:  Seznam akademických databází a vyhledávačů

V Jižní Africe za éry apartheidu měli jak černoši, tak běloši formální přístup ke zdravotní péči a podobným veřejným službám. Segregovaná zdravotní péče poskytovaná černochům však nesplňovala stejné standardy jako ta pro bělochy. To znamená, že existovala vynucená sociální nerovnost. V současné době jsou v Severní Koreji určité skupiny oficiálně považovány za „neloajální“ vůči režimu; tato „neloajálnost“ se dědí, brání pokroku ve společnosti a má za následek tvrdší tresty za zločiny.[citace nutná]