Stanfordský vězeňský experiment byl přelomovou psychologickou studií reakce člověka na zajetí, zejména na reálné podmínky vězeňského života. Provedl ho v roce 1971 tým výzkumníků pod vedením Philipa Zimbarda ze Stanfordovy univerzity. Dobrovolníci se vžili do rolí dozorců a vězňů a žili ve falešném vězení. Experiment se však rychle vymkl kontrole a byl předčasně ukončen.
Etické problémy spojené se stanfordským vězeňským experimentem se často srovnávají s Milgramovým experimentem, který v roce 1963 provedl na Yaleově univerzitě Stanley Milgram, Zimbardův bývalý přítel ze střední školy.