Stín se může objevit ve snech a vizích v různých podobách, často jako obávaná nebo opovrhovaná osoba nebo bytost, a může působit buď jako protivník, nebo jako přítel. Typicky má stejné zdánlivé pohlaví jako osoba. Je možné, že může mít tendenci objevit se s tmavou kůží osobě jakékoli rasy, protože představuje starý rodový aspekt mysli. Vzhled a role stínu závisí do značné míry na individuálních zvláštnostech, protože stín se rozvíjí v mysli jedince, spíše než aby byl prostě zděděn v kolektivním nevědomí.
Interakce se stínem ve snech mohou vrhnout světlo na stav mysli. Neshoda se stínem může naznačovat, že se člověk vyrovnává s protichůdnými tužbami nebo úmysly. Přátelství s opovrhovaným stínem může znamenat, že se člověk nepotvrzeně podobá čemukoli, co na této postavě nenávidí. Tyto příklady se vztahují pouze ke dvěma z mnoha možných rolí, které si stín může osvojit, a nejsou obecnými vodítky pro výklad. Také může být obtížné identifikovat postavy ve snech, takže postava, která se zprvu jeví jako stín, může místo toho představovat nějaký jiný komplex.
Jung se také zmínil o tom, že existuje více než jedna vrstva tvořící stín. Vrchní vrstva je racionálně vysvětlitelné nevědomí. Obsahuje materiál, který byl uměle vytvořen nevědomím; to znamená, že je tvořen prvky něčích osobních zkušeností. Pod touto vrstvou je však absolutní nevědomí, které nemá nic společného s osobními zkušenostmi. Jung popsal tuto spodní vrstvu jako „psychickou činnost, která probíhá nezávisle na vědomé mysli a není závislá ani na vrchních vrstvách nevědomí – nedotčeného a možná nedotknutelného – osobní zkušeností“ (Campbell, 1971). Tato spodní vrstva stínu je také to, co Jung označoval jako kolektivní nevědomí.
Podle Junga stín někdy přebírá kontrolu nad činy člověka, zvláště když je vědomá mysl šokována, zmatena nebo ochromena nerozhodností.
Stín by mohl být základem hodnosti Corax (havran) ve starověkém náboženství Mithraismu.