Omdlévání nebo synkopa (IPA: /ˈsɪnkəpi/ nebo /ˈsɪŋkəpi/) je náhlá (a obecně momentální) ztráta vědomí, nebo výpadek paměti v důsledku centrální Ischaemické reakce, z důvodu nedostatku dostatečné krve a kyslíku, který se dostane do mozku. První příznaky, které člověk před omdlením pociťuje, jsou závratě, ztlumení vidění, nebo zatemnění, tinitus a pocit horka. O chvíli později se mu zrak zčerná a on nebo ona spadne na podlahu (nebo se propadne, pokud sedí na židli). Pokud člověk není schopen propadnout se z pozice do téměř vodorovné polohy, riskuje smrt v důsledku Suspension Trauma efektu.
Faktory, které ovlivňují mdloby, jsou příjem příliš malého množství potravy a tekutin, nízký krevní tlak, hypoglykémie, růstové spurty, fyzická námaha přesahující energetické zásoby těla a nedostatek spánku. I příliš rychlé vstávání nebo pobyt v příliš horké místnosti může způsobit mdloby.
Doporučená léčba je umožnit osobě ležet na zemi s mírně zvednutýma nohama. Jakmile závratě a chvilková slepota pominou, může se u osoby objevit porucha zraku v podobě malých světlých teček (fosfenu). Ty také pominou během několika minut. Pokud se mdloby objevují často nebo pokud pro ně není zřejmé vysvětlení, je důležité navštívit kvůli tomu lékaře.
Mezi závažnější příčiny mdlob patří srdeční (srdeční) příčiny, jako je abnormální srdeční rytmus (arytmie), kdy srdce bije příliš pomalu, příliš rychle nebo příliš nepravidelně, aby pumpovalo dostatek krve do mozku. Některé arytmie mohou být život ohrožující. Mezi další důležité kardiovaskulární stavy, které se mohou projevit synkopou, patří syndrom subclavian steal a aortální stenóza.
Je vhodné uvažovat o třech typech mdlob, neboli synkopy. Obvyklý typ je benigní a je vazovagální. Méně častá je čistá srdeční synkopa. Nakonec je zde synkopa z vertebro-bazilární arteriální choroby. Epilepsie objevující se jako synkopa se neuvažuje.
Vazovagální typ může být považován ve dvou formách:
K záchvatům přispívá vzorec faktorů pozadí. Obvykle dochází k netušenému relativně nízkému krevnímu objemu, například při dietě s nízkým obsahem soli při absenci jakéhokoli sklonu k zadržování soli. Teplo způsobuje vaso-dilataci a zhoršuje účinek relativně nedostatečného krevního objemu. Tím se stanoví scéna, ale další fází je adrenergní reakce. Pokud se objeví skrytý strach nebo úzkost (např. sociální okolnosti), nebo akutní strach (např. akutní ohrožení, fobie z jehel), vaso-motorické centrum požaduje zvýšený pumpovací účinek srdcem (odezva na let nebo boj). Ten se uvede do pohybu prostřednictvím adrenergního (sympatického) odtoku z mozku, ale srdce není schopno splnit požadavek kvůli nízkému krevnímu objemu, nebo sníženému návratu krve do srdce (namáhání břicha). Nicméně zvýšenou aktivitu srdečního svalu v levé komoře srdeční rozpozná Vaso-motorické centrum prostřednictvím aktivity ve Vagalových nervových vláknech putujících ze srdce do mozku. Za normálních okolností by Vagalova odpověď tuto aktivitu modulovala. Nicméně v NMS je abnormální reakce, která následuje, v přehnané síle zpětného poševního odtoku, což ve skutečnosti způsobuje menší další periferní vaso-dilataci a výrazně zpomaluje srdce – až do bodu, kdy dochází k mdlobám. Jinými slovy, adrenalinový efekt způsobuje nadměrnou kompenzaci Vagusem. Zajímavé je, že někteří lidé omdlévají vleže v zubařském křesle po podání adrenalinu v lokální anestezii, což potvrzuje vysvětlení.
Test s naklápěcím stolem typicky evokuje útok.
Velkou část této dráhy objevil v pokusech na zvířatech Bezold (Vídeň) v 60. letech 19. století. U zvířat může představovat obranný mechanismus, když je vystaven nebezpečí („hra na vačici“). Tento reflex se vyskytuje pouze u některých lidí a může být podobný zvířecímu reflexu.
Zde popsaný mechanismus naznačuje, že praktickým způsobem, jak útokům předcházet, by bylo proti-intuitivně zablokování adrenergního signálu Beta blokátorem. Jednodušší plán je však vysvětlit mechanismus, prodiskutovat příčiny strachu a optimalizovat příjem soli i vody.
Omdlévání může také nastat, pokud tlak na krkavici v krku spustí vagální signál do Vaso-motorického centra, reflexně způsobuje vagální reakci zpomalit srdce.
Čistá srdeční arytmie je vážná věc, která se může jevit jako synkopa, ale to je neobvyklé. Závažné zúžení aortální chlopně vedoucí k synkopě je zahrnuto pro úplnost.
Synkopa z vertebro-bazilární arteriální choroby
Arteriální onemocnění v horní míše, nebo nižší mozku, způsobuje synkopu, pokud je snížení krevního zásobení, které může dojít s prodloužením krku nebo po léky na snížení krevního tlaku.
Pokud pacient uvádí: „Cítil jsem závrať s rozmazaným viděním, svalovou slabost, při pádu jsem si narazil koleno, udeřil se do hlavy a omdlel,“ pak to není synkopa, to se nazývá před nebo téměř synkopa.
Pokud pacient uvádí: „Cítil jsem závrať, přes oči mi přišly stíny, a když jsem se probudil, ležel jsem na podlaze,“ pak je diagnostikován jako synkopa.
Pacienti, kteří prodělají synkopickou epizodu, si pád nepamatují.
Synkopa v nastavení duševního zdraví
Synkopa v pracovním prostředí
Australian and New Zealand Journal of Family Therapy Vol 6(3) Sep 1985, 145-150.