Tabu proti pojmenovávání mrtvých je jakési tabu mrtvých, kdy se nesmí vyslovit jméno nedávno zesnulé osoby a jakákoli jiná slova, která se jí zvukem podobají. Dodržují ho lidé z celého světa, včetně Austrálie, Sibiře, jižní Indie a Sahary.
Sigmund Freud naznačil, že základním důvodem existence takových tabu je strach z přítomnosti nebo návratu ducha mrtvého člověka. Právě tento strach vede k velkému množství obřadů, jejichž cílem je udržet ducha v odstupu nebo ho zahnat.
Tuaregové ze Sahary se například bojí návratu ducha mrtvého natolik, že
„[Dělají] vše pro to, aby se tomu vyhnuli tím, že po smrti přesunou tábor, navždy přestanou vyslovovat jméno zesnulého a vyhnou se všemu, co by mohlo být považováno za vyvolání nebo připomenutí jeho duše. Proto, stejně jako Arabové, neurčují jednotlivce tím, že ke svým osobním jménům přidávají jména svých otců. […] dávají každému člověku jméno, které bude žít a zemře s ním.“
V mnoha případech zůstává tabu nedotčeno, dokud se tělo mrtvého úplně nerozpadne, ale do té doby se musí komunita zamaskovat, aby je duch nepoznal. Například obyvatelé ostrova Nicobar se snaží zamaskovat tím, že si holí hlavy.
Psycholog Wilhelm Wundt spojuje tabu se strachem, že duše mrtvého člověka se stala démonem. Jako takové mnohé případy ukazují na nepřátelství vůči mrtvým a jejich zobrazení jako zlovolných postav. Edward Westermarck poznamenává, že „smrt je běžně považována za nejvážnější ze všech neštěstí; proto se předpokládá, že mrtví jsou neobyčejně nespokojeni se svým osudem […] taková smrt přirozeně vede k tomu, že duše je pomstychtivá a rozzlobená. Závidí živým a touží po společnosti svého starého přítele.“
Tabu je vynucováno s extrémní přísností:
R. M. W. Dixon v souvislosti s australskými domorodými jazyky naznačil, že nahrazení slov loanwords tabuizovanými vede k výraznému nahrazení slovní zásoby, což brání použití srovnávací metody. Jiní lingvisté považují účinky tabu na nahrazení slovní zásoby za nevýznamné.
Goddard (1979) také naznačuje, že po nalezení důkazů o jmenných tabu zesnulých v Tonkawě podobných australským jazykům se jazyky severoamerického jihovýchodu dosud možná bránily zařazení do jazykových rodin částečně kvůli nahrazení slovní zásoby (kromě jejich již tak řídké dokumentace).