Teorie relativního rámce (anglicky Relational Frame theory, RFT) je psychologická teorie lidského jazyka a poznávání, vyvinutá z velké části díky úsilí Stevena C. Hayese a Dermota Barnes-Holmese a v současnosti testována ve zhruba třech desítkách laboratoří po celém světě. Vychází z filozofických kořenů funkčního kontextualismu a zaměřuje se na to, jak se lidé učí jazyk prostřednictvím interakcí s prostředím. Funkční kontextualismus je rozšířením a kontextualistickou interpretací radikálního behaviorismu B.F. Skinnera a zdůrazňuje význam předvídání a ovlivňování psychologických událostí, jako jsou myšlenky, pocity a chování, tím, že se zaměřuje na manipulovatelné proměnné v jejich kontextu.
RFT je behaviorální přístup k jazyku[1]. B.F. Skinner navrhl jeden takový přístup v roce 1957 ve své knize Verbal Behavior (Slovní chování). Skinner prezentoval svůj přístup jako interpretaci, nikoli jako experimentální výzkumný program, a výzkumníci běžně uznávají, že výzkumné produkty jsou svým rozsahem poněkud omezené. Byl například užitečný v některých aspektech jazykové výuky u vývojově postižených dětí, ale nevedl k robustnímu výzkumnému programu v řadě oblastí týkajících se jazyka a poznávání, jako je řešení problémů, argumentace, metafora, logika a tak dále. Zastánci RFT jsou poměrně smělí, když uvádějí, že jejich cílem je experimentální behaviorální výzkumný program ve všech těchto oblastech, a výzkum RFT se skutečně objevil v řadě těchto oblastí včetně gramatiky[2].
V recenzi Skinnerovy knihy lingvista Noam Chomsky tvrdil, že generativita jazyka ukazuje, že se nedá jednoduše naučit, že musí existovat nějaký vrozený „nástroj osvojování jazyka“. Mnozí tuto recenzi vnímali jako zlomový bod, kdy kognitivismus zaujal místo behaviorismu jako hlavního proudu v psychologii. Analytici chování obecně považovali kritiku za nespravedlivou a do značné míry mimo bod (pro reakci na Chomského analytické chování viz MacCorquodale (1970), On Chomsky’s Review Of Skinner’s Verbal Behavior), ale je nepopiratelné, že psychologie obrátila svou pozornost jinam a recenze měla velký vliv na to, aby pomohla k vzestupu kognitivní psychologie. Novější kognitivní trendy, jako je situované poznávání nebo distribuované poznávání, mají podobnost s teorií relativního rámce, takže je možné, že se tyto obory nakonec přiblíží.
Navzdory nedostatku pozornosti ze strany hlavního proudu je analýza chování živá a roste. Její aplikace byla rozšířena na oblasti, jako je jazykové a kognitivní školení[3], výcvik zvířat, podnikatelské a školní prostředí, jakož i nemocnice a oblasti nebo výzkum.
RFT se od Skinnerovy práce odlišuje identifikací a definováním konkrétního typu operantního podmiňování známého jako odvozená relační odezva. Jedná se o proces učení, který se dosud zřejmě vyskytuje pouze u lidí disponujících schopností jazyka. Odvozená relační odezva je teoreticky všudypřítomným vlivem na téměř všechny aspekty lidského chování. Teorie představuje pokus o empiricky progresivnější popis komplexního lidského chování při zachování naturalistického přístupu analýzy chování.[Jak odkazovat a odkazovat na shrnutí nebo text]
Několik desítek studií testovalo nápady RFT. Podpůrná data existují v oblastech potřebných k prokázání, že akce je „operantní“, jako je význam více příkladů při tréninku odvozeného relačního reagování, role kontextu a důležitost následků. Odvozené relační reagování také prokazatelně mění další behaviorální procesy, jako je klasické podmiňování, empirický výsledek, na který teoretici RFT poukazují při vysvětlování, proč relační operanty modifikují existující behavioristické interpretace komplexního lidského chování. Empirický pokrok učinili také výzkumníci RFT při analýze a pochopení takových témat, jako je metafora, perspektivní pohled a argumentace. [Jak odkazovat a odkazovat na shrnutí nebo text]
Zastánci RFT často uvádějí jako hlavní důvod, proč analýza chování navzdory mnoha příspěvkům vypadla z hlavního proudu psychologie, neúspěch v zavedení energického experimentálního programu v jazyce a kognici, a argumentují, že RFT by mohl poskytnout cestu vpřed. Teorie je však v rámci behaviorální psychologie stále poněkud kontroverzní. V současné době není kontroverze primárně empirická, protože studie RFT pravidelně publikují v hlavních behaviorálních časopisech a jen málo empirických studií dosud tvrdilo, že jsou v rozporu se zjištěními RFT. Spíše se zdá, že se kontroverze točí kolem toho, zda je RFT pozitivním krokem vpřed, zejména vzhledem k tomu, že se zdá, že jeho důsledky přesahují mnoho existujících interpretací a rozšíření z této intelektuální tradice.
RFT je základem terapeutické praxe známé jako akceptační a závazková terapie.
RFT poskytuje koncepční a procedurální vodítko pro posílení kognitivních a jazykových vývojových schopností (prostřednictvím svého‘ detailního zpracování a analýzy odvozeného relačního reagování a transformace funkce) programů rané intenzivní behaviorální intervence (EIBI) pro malé děti s autismem a příbuznými poruchami.[4]