Trombus neboli krevní sraženina je konečným produktem koagulačního kroku při hemostáze. Dochází k němu agregací krevních destiček, které tvoří destičkovou zátku, a aktivací humorálního koagulačního systému (tj. koagulačních faktorů). Trombus je normální v případech poranění (viz také trombóza).
Konkrétně trombus je krevní sraženina v neporušené cévě. Trombus ve velké cévě sníží průtok krve touto cévou. V malé cévě může být průtok krve zcela přerušen, což má za následek odumření tkáně dodané touto cévou. Pokud se trombus uvolní a začne volně plout, jedná se o embolii.
Některé z podmínek, které zvyšují riziko vzniku krevních sraženin patří fibrilace síní (forma srdeční arytmie), náhrada srdeční chlopně, nedávno prodělaný infarkt, delší období nečinnosti (viz hluboká žilní trombóza), a genetické nebo nemoci související nedostatky krevních srážecích schopností.
Prevence krevních sraženin snižuje riziko cévní mozkové příhody, srdečního infarktu a plicní embolie. Heparin a warfarin se často používají k inhibici tvorby a růstu stávajících krevních sraženin; jsou schopny snížit srážlivost krve inhibicí vitamínu K epoxid reduktázy, enzymu, který recykluje oxidovaný vitamín K do jeho snížené formy poté, co se podílel na karboxylaci několika proteinů krevní srážlivosti, především protrombinu a faktoru VII.
Virchowova triáda popisuje podmínky nutné pro vznik trombu:
Diseminovaná intravaskulární koagulace (DIC) zahrnuje rozsáhlou tvorbu mikrotrombů ve většině krevních cév. Je to způsobeno nadměrnou konzumací koagulačních faktorů a fibrinolýzou za použití všech dostupných krevních destiček a koagulačních faktorů v těle. Konečným výsledkem je ischemická nekróza postižené tkáně/orgánů a spontánní krvácení v důsledku nedostatku koagulačních faktorů. Příčinou je septikémie, akutní leukémie, šok, uštknutí hadem nebo těžké trauma. Léčba zahrnuje použití čerstvé, zmrazené plazmy k obnovení hladiny koagulačních faktorů v krvi.