Zaměstnanecké výhody a (zejména v britské angličtině) věcné výhody (nazývané také fringe benefits, perquisites, perqs nebo perks) jsou různé nemzdové náhrady poskytované zaměstnancům nad rámec jejich běžné mzdy nebo platu. Pokud zaměstnanec vymění (peněžní) mzdu za jinou formu benefitu, označuje se to obecně jako „obětování platu“. Ve většině zemí podléhá většina druhů zaměstnaneckých výhod alespoň do určité míry zdanění.
Vedlejší výhody mohou mimo jiné zahrnovat: skupinové pojištění (zdravotní, zubní, životní atd.), důchodové dávky, nemocenskou, dovolenou (placenou i neplacenou), sociální zabezpečení, podíl na zisku a další výhody.
Účelem těchto dávek je zvýšit ekonomické zabezpečení zaměstnanců.
Termín perqs nebo perks se často používá hovorově pro ty benefity, které jsou spíše diskrétní povahy. Často jsou výhody poskytovány zaměstnancům, kteří si vedou mimořádně dobře a/nebo mají dlouholetou praxi. Mezi běžné výhody patří služební auta, pobyty v hotelu, bezplatné občerstvení, volnočasové aktivity v pracovní době (golf apod.), psací potřeby, příspěvky na obědy a – pokud existuje více možností – první volba, například při přidělování práce a plánování dovolené. Mohou také dostat první šanci na povýšení, pokud existují volná pracovní místa.
Zaměstnanecké výhody ve Spojených státech mohou zahrnovat pomoc při přestěhování, plány zdravotní péče, předepisování léků, vidění a zubní péče, flexibilní účty výdajů na zdravotní péči a péči o závislé osoby, plány důchodového zabezpečení (penzijní pojištění, 401(k), 403(b)), skupinové životní pojištění a pojištění dlouhodobé péče, plány právní pomoci, pomoc při adopci, příspěvky na péči o děti, příspěvky na dopravu a případně další různé zaměstnanecké slevy (např. vstupenky do kina a zábavních parků, wellness programy, slevy na nákupy, hotely a letoviska atd.).
Některé vedlejší výhody (například úrazové a zdravotní pojištění a skupinové životní pojištění do výše 50 000 USD) mohou být vyloučeny z hrubého příjmu zaměstnance, a proto nepodléhají federální dani z příjmu ve Spojených státech. Některé z nich fungují jako daňové úkryty (například flexibilní výdajové účty, 401(k), 403(b)). Vedlejšími požitky se rozumí také jiné náklady na udržení zaměstnanců než mzda. Sazby těchto požitků se obvykle vypočítávají pomocí pevných procent, která se liší v závislosti na zařazení zaměstnance a často se mění z roku na rok.
Zaměstnavatelem poskytované benefity jsou obvykle daňově uznatelné pro zaměstnavatele a nezdanitelné pro zaměstnance. Výjimku z obecného pravidla tvoří některé manažerské benefity (např. plány zlatého podání ruky a zlatého padáku).
Americké společnosti mohou svým zaměstnancům nabízet také cafeteria plány. Tyto plány by zaměstnancům nabízely nabídku a úroveň benefitů, ze kterých by si mohli vybrat. Ve většině případů jsou tyto plány financovány jak zaměstnanci, tak zaměstnavatelem (zaměstnavateli). Část placená zaměstnanci je odečtena z jejich hrubé mzdy před zdaněním federálními a státními daněmi. Některé benefity by stále podléhaly dani FICA, například příspěvky do systémů 401(k) a 403(b); od daně FICA jsou však osvobozeny příspěvky na zdravotní pojištění, některé příspěvky na životní pojištění a příspěvky na flexibilní výdajové účty.
Při splnění určitých podmínek lze stravování a ubytování poskytnuté zaměstnavatelem vyloučit z hrubého příjmu zaměstnance. Pokud je stravování poskytováno (1) zaměstnavatelem; (2) pro pohodlí zaměstnavatele; a (3) poskytováno v obchodních prostorách zaměstnavatele, může být vyloučeno z hrubého příjmu zaměstnance podle § 119 písm. a). Kromě toho je z hrubého příjmu vyloučeno i ubytování poskytnuté zaměstnavatelem pro jeho pohodlí v provozovně zaměstnavatele (které je zaměstnanec povinen přijmout jako podmínku zaměstnání). Důležité je, že § 119 písm. a) se vztahuje pouze na stravování nebo ubytování poskytnuté „v naturáliích“. Proto se peněžní příspěvky na stravování nebo ubytování přijaté zaměstnancem zahrnují do hrubého příjmu .
Termín „vedlejší výhody“ zavedl během druhé světové války Výbor pro válečné práce, aby popsal různé nepřímé výhody, které si průmysl vymyslel, aby přilákal a udržel pracovní sílu, když bylo zakázáno přímé zvyšování mezd.
Ve Spojeném království se zaměstnanecké výhody dělí do tří kategorií:
Flexibilní benefity (Flex) a balíčky flexibilních benefitů, dobrovolné benefity a základní benefity.
Flexibilní benefity, nejčastěji nazývané „flexibilní systém“, jsou takové, kdy si zaměstnanci mohou zvolit způsob výplaty části své odměny. Obvykle se to děje tak, že zaměstnanci mohou obětovat část své mzdy před zdaněním výměnou za automobil, dovolenou navíc, kratší pracovní týden nebo jiné podobné výhody, nebo se vzdát výhod za dodatečnou peněžní odměnu. Existuje řada externích poradenských společností, které organizacím umožňují spravovat balíčky flexibilních benefitů a jejichž hlavním cílem je poskytování intranetových nebo extranetových webových stránek, kde si zaměstnanci mohou prohlédnout aktuální stav svých flexibilních benefitů a provádět změny ve svém balíčku.
Dobrovolné benefity je název pro soubor benefitů, které si zaměstnanci sami volí a platí za ně. Jedná se zpravidla o programy, jako jsou vládou podporované (a tedy daňově účinné) Bike2Work a poukázky na péči o děti (Accor Services, Busybees, Sodexho), a také speciálně upravené slevové programy pro zaměstnance, jako je skupinové ISA. Systémy zaměstnaneckých slev často zřizují zaměstnavatelé jako výhodu za práci v organizaci. Mohou být provozovány interně nebo je může zajistit externí poradce pro zaměstnanecké výhody.
Základní benefity je označení pro výhody, které mají všichni zaměstnanci, jako je dovolená, nemocenská a někdy i pružná pracovní doba.
Ve Spojeném království je trh zaměstnaneckých výhod rozdělen mezi větší poradenské společnosti (Mercers, Watson Wyatt, Towers Perrin, Hewitt), střední trh (Buck Consultants, SBJ, [[Thomsons Online Benefits], Gissings) a menší poradenské a konzultační organizace. Technologické služby poskytují společnosti, jako je Thomsons Online Benefits.
V řadě zemí (např. v Austrálii, na Novém Zélandu a v Indii) podléhají „vedlejší požitky“ dani z vedlejších požitků (FBT), která se vztahuje na většinu vedlejších požitků, i když ne na všechny.
Výhody zaměstnaneckých výhod
Zaměstnanecké výhody mají řadu výhod jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance.