Zindel V. Segal je vedoucím katedry psychoterapie Morgana Firestona na katedře psychiatrie Torontské univerzity. Je vedoucím oddělení kognitivně-behaviorální terapie v Centru pro závislosti a duševní zdraví a profesorem na katedrách psychiatrie a psychologie Torontské univerzity.
Vystudoval psychologii na McGillově univerzitě a postgraduální studium absolvoval na Queen’s University.
Jeho hlavním zájmem jsou kognitivní mechanismy náchylnosti k relapsu u afektivních poruch, zejména způsob, jakým může přechodná dysforie oživit depresivní znalostní struktury v sémantické paměti. Podílel se také na vývoji kognitivní terapie deprese založené na všímavosti.
Když začal pracovat na projektu MBCT, studoval, jak deprese mění sebepojetí člověka. Jeho výzkum zahrnoval měření sebeobrazu pacientky s depresí pomocí výpočtu doby, za kterou reagovala na pozitivní nebo negativní informace o sobě. David Jupfer, který byl vedoucím sítě pro výzkum psychobiologie deprese nadace Johna D. a Catherine T. MacArthurových, požádal Segala, aby vytvořil „udržovací“ verzi [kognitivní terapie], kterou by bylo možné použít v boji proti recidivě deprese poté, co se člověk z akutní epizody zotavil (Segal, Teasdale, Williams, 2002, s. 5-6). Tato potřeba nové terapie se stala novou vášní Zindela Segala.
Je účastníkem Akademie kognitivní terapie.
Mezi jeho další publikace patří Cognitive Vulnerability to Depression. Nadále se aktivně podílí na přesvědčování lidí, že v psychiatrii a psychoterapii je místo pro mindfulness.