Znělá labiodentální frikativa je typem souhláskového zvuku používaného v některých mluvených jazycích. Symbol v mezinárodní fonetické abecedě, který představuje tento zvuk, je ⟨v⟩, a ekvivalentní symbol X-SAMPA je v.
I když je to pro většinu evropských posluchačů známý zvuk, je to napříč lingvistikou poměrně neobvyklý zvuk, který je jen o čtvrtinu častější než [w]. Přítomnost [v] a nepřítomnost [w], spolu s přítomností jinak neznámých předních zaoblených samohlásek [y, ø, œ], je velmi výrazným plošným rysem evropských jazyků a jazyků přilehlých oblastí Sibiře a Střední Asie.[citace nutná] Mluvčí východoasijských jazyků, kterým chybí tento zvuk jako mandarínština, mají tendenci vyslovovat [v] jako [p], japonsky jako [b], a kantonsky jako [w], čímž nerozlišují anglická slova „very“ a „berry“.
Vlastnosti namluvené labiodentální frikativy:
Mezinárodní fonetická asociace · Historie IPA · Kielská úmluva (1989) · Journal of the IPA (JIPA) · Naming conventions
Diakritika · Segmenty · Tónové písmeno · Místo artikulace · Způsob artikulace
Rozšíření IPA · Zastaralé a nestandardní symboly · IPA graf pro anglické dialekty
SAMPA · X-SAMPA · Conlang X-SAMPA · Kirshenbaum · TIPA · Fonetické symboly v Unicode · WorldBet
Pulmonika · Nepulmonika · Affricáty · Co-artikulovaná