Jakob Johann von Uexküll, 1903 „Early Scheme for a circular Feedback Circle“ from Theoretische Biologie 1920. Malé kruhové piktogramy zpětné vazby mezi textem Schematický pohled na cyklus jako raný biokybernetik Biosémiotika · Kód Výpočetní sémiotika Konnotace · Dekódovat Denotace · Kódovat · Lexikální Literární sémiotika · Modalita Reprezentace (umění) · Salience Semeiotika · Sémióza · Sémiosféra Sémiotické prvky a znakové třídy Znak · Znakový […]
Gertrude Elizabeth Margaret Anscombeová (18. března 1919 – 5. ledna 2001), známější jako Elizabeth Anscombeová, byla britská analytická filozofka. Narodila se v Irsku, byla studentkou Ludwiga Wittgensteina a stala se autoritou v jeho díle a editovala a přeložila mnoho knih čerpaných z jeho spisů, především jeho Filosofická zkoumání. Psala o filozofii mysli, filosofii akce, filosofické
Analytický výrok nebo analytický výrok je ve filosofii takový, že jeho pravdivost může být určena (výhradně) analýzou jeho smyslu. Volně definovaný analytický výrok je výrok, jehož negace si sama odporuje, nebo výrok, který je pravdivý v každém myslitelném světě, nebo výrok, který je pravdivý z definice. Například Všechny bílé kočky jsou bílé je nejen pravda,
Analytická propozice Read More »
Descartes se domníval, že jiná než lidská zvířata lze zjednodušeně vysvětlit jako automaty – De homines 1662. Redukcionismus může znamenat buď a) přístup k pochopení podstaty složitých věcí tím, že je zredukujeme na interakce jejich částí, nebo na jednodušší či zásadnější věci, nebo b) filozofický postoj, že složitý systém není nic jiného než souhrn jeho
Někdy je pojem „etický intuicionismus“ spojován s pluralistickým, deontologickým postojem v normativní etice, což je postoj obhajovaný W.D. Rossem. Pojem intuice a mravní smysl Někteří intuicionisté charakterizují „intuici“ jako druh víry, víry, která je samozřejmá v tom smyslu, že je odůvodněna jednoduše tím, že člověk chápe dané tvrzení. Jiní charakterizují „intuici“ jako odlišný druh duševního
Etický intuicionismus Read More »
Teze vtělené mysli ve filosofii tvrdí, že povaha lidské mysli je do značné míry určována formou lidského těla. Filozofové, psychologové, kognitivní vědci a výzkumníci umělé inteligence, kteří studují vtělené poznávání a vtělenou mysl, tvrdí, že všechny aspekty poznávání jsou formovány aspekty těla. Mezi aspekty poznávání patří mentální konstrukty na vysoké úrovni (jako jsou pojmy a
Embodied cognition Read More »
Renderování lidského mozku na základě dat MRI Kognitivní věda je obvykle definována jako vědecké studium mysli nebo inteligence (např. Luger 1994). Prakticky každý úvod do kognitivní vědy také zdůrazňuje, že je vysoce interdisciplinární; primární složky kognitivní vědy zahrnují kognitivní psychologii, kognitivní neurovědu, lingvistiku, filozofii a informatiku, zatímco další složky zahrnují robotiku, antropologii a biologii. Opírá
Sir Charles Wheatstone (6. února 1802 – 19. října 1875) byl britský vědec a vynálezce mnoha vědeckých průlomů viktoriánské éry, včetně anglické concertiny, stereoskopu (zařízení pro zobrazení trojrozměrných obrazů) a Playfairovy šifry (šifrovací techniky). Wheatstone je však nejznámější pro své příspěvky ve vývoji Wheatstonova mostu, původně vynalezeného Samuelem Hunterem Christiem, který se používá k měření
Charles Wheatstone Read More »
Münchhausen-Trilemma (podle barona Münchhausena, který se údajně vytáhl z bažiny za vlastní vlasy), také nazývaný Agrippův trilemma (podle Agrippy Skeptického), je filozofický termín vytvořený pro zdůraznění údajné nemožnosti dokázat jakoukoli pravdu i v oblasti logiky a matematiky. Je to název argumentu v teorii poznání, který sahá až k německému filozofovi Hansi Albertovi a tradičněji k
Münchhausen Trilemma Read More »
Conatus (latinsky snaha; snažení; impuls, sklon, tendence; podnik; snažení) je termín používaný v raných filosofiích psychologie a metafyziky pro označení vrozené inklinace věci k tomu, aby nadále existovala a zdokonalovala se. Tato „věc“ může být mysl, hmota nebo kombinace obojího. V průběhu tisíciletí bylo filozofy formulováno mnoho různých definic a způsobů léčby. Filozofové sedmnáctého století