proteiny

Nikotinový acetylcholinový receptor

Nikotinové acetylcholinové receptory neboli nAChR jsou cholinergní receptory, které tvoří ligandem řízené iontové kanály v plazmatických membránách některých neuronů. Jako ionotropní (tj. ligandem řízené) receptory jsou nAChR přímo spojeny s iontovým kanálem a nevyužívají druhého posla jako metabotropní receptory. Stejně jako u druhého typu acetylcholinových receptorů – muskarinových acetylcholinových receptorů (mAChR) – je otevření iontového […]

Nikotinový acetylcholinový receptor Read More »

Apolipoproteiny

Apolipoproteiny jsou bílkoviny, které vážou lipidy (látky rozpustné v tucích, jako jsou tuky a cholesterol) a vytvářejí lipoproteiny. Ty přenášejí lipidy lymfatickým a oběhovým systémem. Lipidové složky lipoproteinů jsou ve vodě nerozpustné. Díky svým detergentním (amfipatickým) vlastnostem však mohou apolipoproteiny a další amfipatické molekuly (např. fosfolipidy) obklopovat lipidy a vytvářet lipoproteinové částice, které jsou samy

Apolipoproteiny Read More »

Buňky B

Buňky imunitního systému, které vytvářejí protilátky proti napadajícím patogenům, jako jsou viry. Vytvářejí paměťové buňky, které si pamatují stejný patogen pro rychlejší tvorbu protilátek při budoucích infekcích. B-lymfocyty jsou lymfocyty, které hrají velkou roli v humorální imunitní odpovědi (na rozdíl od buněčné imunitní odpovědi, kterou řídí T-lymfocyty). Hlavní funkce B buněk spočívají v tvorbě protilátek

Buňky B Read More »

Mitochondrie

V buněčné biologii je mitochondrie (množné číslo mitochondrie) (z řeckého mitos vlákno + khondrion granule) organelou, jejíž varianty se nacházejí ve většině eukaryotických buněk. Mitochondrie jsou někdy označovány jako „buněčné elektrárny“, protože jejich hlavní funkcí je přeměna organických látek na energii ve formě ATP prostřednictvím procesu oxidativní fosforylace. V buňce jsou obvykle stovky nebo tisíce

Mitochondrie Read More »

TrkC

TrkC je vysoce afinitní receptor pro neurotrofin NT-3 (neurotrofin-3). TrkC jako takový zprostředkovává mnohočetné účinky tohoto neurotrofního faktoru, které zahrnují diferenciaci a přežívání neuronů. Receptor TrkC patří do velké rodiny receptorových tyrozinkináz. Tyrozinkináza je enzym, který je schopen přidávat fosfátovou skupinu k určitým tyrozinům na cílových bílkovinách neboli „substrátech“. Receptorová tyrozinkináza je „tyrozinkináza“, která se

TrkC Read More »

Receptor (biochemie)

V biochemii je receptor protein na buněčné membráně nebo v cytoplazmě či buněčném jádře, který se váže na určitou molekulu (ligand), například neurotransmiter, hormon nebo jinou látku, a iniciuje buněčnou odpověď na ligand. Ligandem vyvolané změny v chování receptorových proteinů vedou k fyziologickým změnám, které představují biologické účinky ligandů. Tvary a působení receptorů jsou nově

Receptor (biochemie) Read More »

Pohlavně dimorfní jádro

Sexuálně dimorfní jádro (SDN), které podle některých výzkumů souvisí se sexuálním chováním, je shluk buněk nacházejících se v preoptické oblasti hypotalamu mozku. Objem SDN je u mužů výrazně větší (přibližně dvojnásobný) než u žen, což je způsobeno především větším počtem buněk a jejich větší velikostí, nikoliv hustotou buněk v mužském SDN. SDN a jeho homology

Pohlavně dimorfní jádro Read More »

Homologní rekombinace

Obrázek 1. Během meiózy může homologní rekombinace vytvářet nové kombinace genů, jak je znázorněno na obrázku, mezi podobnými, ale ne identickými kopiemi lidského chromozomu 1. Homologní rekombinace je typ genetické rekombinace, při níž dochází k výměně nukleotidových sekvencí mezi dvěma podobnými nebo stejnými molekulami DNA. Buňky ji nejčastěji využívají k přesné opravě škodlivých zlomů, které

Homologní rekombinace Read More »

Arachnida

Acarina Amblypygi Araneae Opiliones Palpigradi Pseudoscorpionida Ricinulei Schizomida Scorpiones Solifugae Uropygi Pavoukovci jsou třída (Arachnida) kloubnatých bezobratlých živočichů z podčeledi Chelicerata. Arachnidy jsou pojmenovány podle mytologické postavy Arachne. Jsou to převážně suchozemští členovci, kteří zahrnují asi 65 000 až 73 000 pojmenovaných druhů včetně pavouků, štírů, sklípkanů, klíšťat a roztočů. Obecně se má za to,

Arachnida Read More »

Genové regulační sítě

Struktura genové regulační sítě. Řídicí proces genové regulační sítě. U jednobuněčných organismů reagují regulační sítě na vnější prostředí a optimalizují buňku v daném okamžiku pro přežití v tomto prostředí. Kvasinková buňka, která se ocitne v roztoku cukru, tak zapne geny pro tvorbu enzymů, které zpracovávají cukr na alkohol. Tímto procesem, který si spojujeme s výrobou

Genové regulační sítě Read More »