Logický model je obecný rámec pro popis práce v organizaci. Vzhledem k tomu, že práce je často zabalena v programech, je často označována jako logický model programu. Logický model ve své nejjednodušší formě analyzuje práci do čtyř kategorií nebo kroků: vstupy, aktivity, výstupy a výsledky. Ty představují logický tok z: Základní logický model je typicky […]
Program logic model Read More »
Descartes se domníval, že jiná než lidská zvířata lze zjednodušeně vysvětlit jako automaty – De homines 1662. Redukcionismus může znamenat buď a) přístup k pochopení podstaty složitých věcí tím, že je zredukujeme na interakce jejich částí, nebo na jednodušší či zásadnější věci, nebo b) filozofický postoj, že složitý systém není nic jiného než souhrn jeho
Příklad, ve smyslu vyvinutém filozofem vědy Thomasem Kuhnem, je dobře známým použitím vědecké teorie. Podle Kuhna se ve vědecké praxi střídají období normální vědy a mimořádné/revoluční vědy. V obdobích normalizace mají vědci tendenci hlásit se k velkému množství vzájemně propojených poznatků, metod a předpokladů, které tvoří panující paradigma (více informací o Kuhnově modelu viz posun
Upozorňujeme, že se nejedná o komerční spamovou zprávu. Vážíme si vašeho času, který jste věnovali dalšímu čtení. E-mailuji vybraným psychologům na jižní polokouli, abych vám dal možnost seznámit se s novým druhem akademických webových stránek, které můžeme editovat všichni a které otevírají obrovský potenciál zlepšit znalostní management naší disciplíny. Pomocí softwaru, který stojí za WikiPedia,
E-mail pro australské a novozélandské psychology 6/6/06 Read More »
Sebeznámení je termín používaný v psychologii k popisu informace, ze které jednotlivec čerpá při hledání odpovědi na otázku „jaký jsem?“. Sebeznámení je předpokladem sebeuvědomění (nesmí být zaměňováno s vědomím jako syrovým subjektem) vedle sebeuvědomění. Nicméně sebeuvědomění může být samo o sobě nezbytnou podmínkou pro to, aby bylo sebeuvědomění vůbec vyhledáváno a rozvíjeno. Samotné sebeuvědomění nestačí
Renderování lidského mozku na základě dat MRI Kognitivní věda je obvykle definována jako vědecké studium mysli nebo inteligence (např. Luger 1994). Prakticky každý úvod do kognitivní vědy také zdůrazňuje, že je vysoce interdisciplinární; primární složky kognitivní vědy zahrnují kognitivní psychologii, kognitivní neurovědu, lingvistiku, filozofii a informatiku, zatímco další složky zahrnují robotiku, antropologii a biologii. Opírá
Popis testu: University of Bath English Language Testing for Medical Professionals (UBELT) Účelem zkoušky je: · posoudit anglickou úroveň nerodilých mluvčích kandidátů, kteří se ucházejí o odborné pozice v rámci lékařského oboru ve Velké Británii · rozlišovat mezi kandidáty, jejichž úroveň angličtiny je natolik dobrá, aby dostatečně dobře komunikovala v profesním kontextu rodilého mluvčího a
Anatol Rapoport (rusky Анато́лий Борисович Рапопорт) , narozen 22. května 1911 – 20. ledna 2007) byl americký židovský matematický psycholog ruského původu. Přispíval k obecné teorii systémů, matematické biologii a k matematickému modelování sociální interakce a stochastických modelů nákazy. Rapoport se narodil v ruské Lozоvaye. V roce 1922 přišel do Spojených států a v roce
Rote learning je učební technika, která se vyhýbá pochopení předmětu a místo toho se zaměřuje na memorování. Hlavní praxí, která je součástí rote learning, je učení opakováním. Myšlenka je taková, že si člověk bude schopen rychle vybavit význam materiálu, čím více ho bude opakovat. Rotační učení je široce využíváno při osvojování základních vědomostí. Příkladem je
Münchhausen-Trilemma (podle barona Münchhausena, který se údajně vytáhl z bažiny za vlastní vlasy), také nazývaný Agrippův trilemma (podle Agrippy Skeptického), je filozofický termín vytvořený pro zdůraznění údajné nemožnosti dokázat jakoukoli pravdu i v oblasti logiky a matematiky. Je to název argumentu v teorii poznání, který sahá až k německému filozofovi Hansi Albertovi a tradičněji k
Münchhausen Trilemma Read More »