Magisterský titul poskytuje mistrovství nebo vysoký přehled v určitém oboru nebo oblasti odborné praxe. V rámci studovaného oboru mají absolventi pokročilé znalosti specializovaných teoretických a aplikovaných témat, dovednosti na vysoké úrovni v oblasti analýzy, kritického hodnocení a/nebo profesního uplatnění a schopnost řešit složité problémy a důsledně a samostatně myslet.
Magister umění (magister artium) a magister vědy (magister scientiæ) jsou základními typy titulů ve většině oborů a mohou být založeny na kurzech, výzkumu nebo (typičtěji) na kombinaci obou. V závislosti na programu může, ale nemusí být vyžadována disertační práce.
V poslední době došlo ve Spojených státech k nárůstu počtu programů vedoucích k získání těchto titulů; v současnosti se jich uděluje více než dvakrát tolik než v 70. letech 20. století.
V některých jazycích se magisterský titul nazývá magister, což je latinský výraz pro mistra (učitele), a magister nebo příbuzný název může být použit i pro osobu, která tento titul má. Některé univerzity používají latinské názvy titulů a vzhledem k flexibilitě slovosledu v latině lze použít artium magister (A.M.) nebo scientiarum magister (S.M.); například Harvardova univerzita a Chicagská univerzita používají pro své magisterské tituly A.M. a S.M. a MIT používá pro své magisterské tituly S.M.. Titul Master of Science se ve Spojených státech často označuje zkratkou MS nebo M.S., v zemích Commonwealthu a v Evropě zkratkou MSc nebo M.Sc.
Ke studiu se lze dostat různými způsoby, přičemž předpokladem pro přijetí je prokázání schopnosti studovat na vyšším stupni v navrhovaném oboru. Magisterské studium je obvykle nabízeno na postgraduální úrovni, i když je nabízeno také jako bakalářské studium. Některé univerzitní programy umožňují po čtyřech nebo pěti letech získat společný bakalářský a magisterský titul.
V nedávno standardizovaném evropském systému vysokoškolského vzdělávání (Boloňský proces) odpovídá magisterský titul jedno- nebo dvouletému postgraduálnímu programu (60 až 120 kreditů ECTS), který je absolvován po nejméně třech letech bakalářského studia. Poskytuje vyšší kvalifikaci pro zaměstnání nebo připravuje na doktorské studium. Obecně se však struktura a délka studijního programu vedoucího k získání magisterského titulu liší podle země a univerzity:
V zemích, kde je magisterský titul postgraduálním titulem, se pro přijetí do magisterského programu obvykle vyžaduje bakalářský titul (ve Spojeném království „honours“), ačkoli uchazeče může kvalifikovat i příslušná pracovní zkušenost. Postup do doktorského studia někdy vyžaduje, aby uchazeč nejprve získal magisterský titul. V některých oborech nebo postgraduálních programech začíná práce na doktorátu ihned po získání bakalářského titulu, ale magisterský titul může být získán až v průběhu studia, jako výsledek úspěšného absolvování kurzů a určitých zkoušek. V některých případech musí mít student bakalářský titul ve stejném oboru jako zamýšlený magisterský titul nebo v blízce příbuzném oboru; v jiných případech není předmět bakalářského titulu důležitý.
Srovnatelné evropské tituly
V některých evropských zemích je magisterský titul prvním stupněm a může být považován za ekvivalent moderního (standardizovaného) magisterského titulu (např. německý univerzitní diplom/Magister nebo podobný pětiletý diplom udělovaný v několika oborech na řeckých, španělských, italských, polských a dalších univerzitách a polytechnikách).
Ve frankofonních zemích je DEA postgraduální titul a je považován za ekvivalent magisterského titulu (např. ve Francii a frankofonní Belgii je DEA jedno- až dvouletý titul získaný po licenciátu), po aplikaci boloňského procesu dostal DEA nový název: MAS (Master of Advanced Studies).
Ve Švýcarsku je stará licence (čtyři až pět let) považována za rovnocennou magisterskému titulu.
V Dánsku se jako ekvivalent magisterského titulu používá titul candidatus nebo candidata (žena) ve zkratce cand. Po dokončení například magisterského studia v oboru strojírenství se osoba stává cand.polyt. (polytechnik). Podobné zkratky, inspirované latinou, platí pro velké množství vzdělání, jako je sociologie (cand.scient.soc), ekonomie (cand.polit. nebo cand.oecon), právo (cand.jur), humanitní vědy (cand.mag) atd. Titul cand. vyžaduje získání bakalářského titulu. Ve Švédsku se titul kand. rovná bakalářskému titulu.