Někdy se nám zdá, že si sami podkopáváme nohy, že se chováme tak, jak bychom neměli. Proč to vlastně děláme? Proč ubližujeme sami sobě? Možná to zní zvláštně, ale za tímhle chováním se často skrývají emoce, které se snažíme zpracovat. Ne vždycky to jde snadno a někdy to má vážnější dopady, než si myslíme.
Proč ubližujeme sami sobě? 6 důvodů, které odhalují skryté emoce a cesty k uzdravení
Možná to znáte, ten pocit prázdnoty, nebo naopak zahlcení emocemi, se kterým si nevíte rady. Podle statistik se s sebepoškozováním setkalo 14 až 24 % mladých lidí. A nejde jen o řezání. Škrábání, pálení – to všechno jsou formy, kterými se lidé snaží vyrovnat s vnitřní bolestí. I když to neznamená automaticky sebevražedné sklony, opakované sebepoškozování zvyšuje riziko depresí a dalších komplikací.
1. Emoční otupělost: Když nic necítíme
Někteří lidé, kteří si ubližují, popisují, že necítí nic. Že jsou „plochý“, bez emocí. Tahle emoční otupělost může být signálem hlubšího problému, třeba deprese. V takovém případě člověk touží po jakémkoli pocitu, i když je negativní. Je to paradox, ale aspoň něco cítit je lepší než necítit nic. Někdy se říká, že má člověk zkusit cvrnknout gumičkou na zápěstí, ale podle mě je to dost povrchní řešení.
2. Protože slova nestačí: Když se emoce nedají popsat
Na druhou stranu, někdy je emocí až moc. Hněv, úzkost, osamělost, vina, pocit bezcennosti… to všechno se může míchat dohromady a člověka to úplně přemůže. A když se nedá popsat, co se děje uvnitř, je to frustrující. Člověk ztrácí naději, že to někdo pochopí. No, to je začarovaný kruh.
3. Kontrola nad bolestí: Když vnitřní bolest potřebuje tvář
Pro někoho je snesitelnější vidět bolest fyzicky, mít hmatatelný důkaz toho, co se děje v hlavě. Lidé s depresí a úzkostmi často nevědí, proč se cítí tak, jak se cítí. Fyzická bolest má jasnou příčinu a dává iluzi kontroly. Ale je to jen iluze. Místo řezání se dá třeba kreslit fixou na kůži. Ten symbol dočasnosti má připomenout, že sebepoškozování zanechává jizvy, i když ne ty fyzické.
4. Endorfiny: Krátkodobá úleva, dlouhodobý problém
Fyzická bolest dokáže na chvíli vytrhnout z víru emocí a vrátit do reality. Tělo reaguje uvolněním endorfinů, které tlumí bolest. Jenže tahle úleva je krátkodobá a člověk si na ni může zvyknout. Je to jako droga. Lepší je zkusit si zaběhat, taky se uvolňují endorfiny.
5. Impulzivita: Když se těžko ovládáme
Někdy je to prostě o tom, že se nedokážeme ovládat. Impulzivita je typická pro poruchy osobnosti, bipolární poruchu i ADHD. Taky úzkost může vést k impulzivnímu jednání. Když si člověk uvědomí, že má sklony k impulzivitě, je to první krok k řešení. A u sebepoškozování to platí dvojnásob.
6. Zasloužená bolest: Když nás deprese přesvědčí o opaku
Deprese dokáže člověka přesvědčit, že si zaslouží to nejhorší. Že si zaslouží bolest. Lidé, kteří se sebepoškozovali v minulosti, můžou cítit vinu a stud, což je vede k dalšímu sebepoškozování. A tak se to opakuje pořád dokola. Ne, nezasloužíte si to. Nikdo si nezaslouží, aby se cítil tak mizerně, že si ubližuje.
Pokud máte nutkání si ublížit, zkuste se někomu svěřit. Vždycky se najde někdo, kdo je ochotný naslouchat. A hlavně, nikdy nejste sami. Vzdělávejte se, hledejte informace, naučte se zvládat emoce. Pomoc a naděje existují.
Zdroje: