Všimli jste si někdy, jak vám začne být sympatická věc, kterou jste dřív nemohli vystát? Možná je to ta písnička, co ji hraje rádio pořád dokola a vy jste se jí ze začátku smáli. Anebo ten obraz od babičky, co vám vůbec neseděl do obýváku. A teď? Už si bez něj nedokážete obývák představit!
Proč se nám líbí věci, které jsme dřív nesnášeli? Odpověď vás překvapí!
Možná za tím stojí prostý fakt: pouhé vystavení. Zní to banálně, co? Ale vsaďte se, že to má větší vliv na náš život, než si myslíme. Tenhle fenomén totiž hraje roli i v mezilidských vztazích.
Efekt pouhého vystavení: Nečekaný klíč k přátelství
Vzpomeňte si na své přátele. Kolik z nich jste potkali náhodou, protože jste je vídali denně ve stejnou dobu na zastávce nebo v metru? Nejprve si jich jen všímáte, pak se usmějete, prohodíte pár slov… a najednou jste nerozlučná dvojka! Ta známá tvář, kterou potkáváte denně, působí důvěrně. Je to ten „efekt pouhého vystavení“ v praxi.
Říká se, že opakování je matka moudrosti. A v tomto případě i matka sympatií. Díky opakovanému kontaktu se nám věci a lidé stávají známějšími, a tím pádem i příjemnějšími. Je to taková malá zkratka v našem mozku – „známé = bezpečné = dobré.“
Není to skvělá zpráva? Tak co, už máte plán, jak využít tenhle poznatek ve svůj prospěch? Třeba konečně oslovit toho sympatického člověka, kterého denně potkáváte v kavárně. Kdo ví, třeba je to začátek něčeho krásného!
Takže až se vás příště někdo zeptá, proč máte rádi něco, co jste dřív nesnášeli, budete vědět, co mu odpovědět. A že to není jen tak nějaký výmysl, to se vsaďte!
Zdroje:
Článek necituje žádné zdroje, proto není co kopírovat.