Všichni za něčím jdeme, to je jasný. A většinou se musíme sakra snažit, abychom si ty svoje sny a cíle udrželi. Ale ruku na srdce, kolik toho taháme na zádech zbytečně? Ani si to možná neuvědomujeme, ale spousta věcí nás tíží a přitom bychom se jich klidně mohli zbavit.
Zahoď zbytečnosti: Jak se osvobodit od toho, co tě tíží
Pojďme se podívat na ty krámy, co si taháme s sebou, a zkusíme zjistit, proč se jich tak držíme (a jak se jich konečně zbavit!).
Proč se vůbec tolik staráme?
My lidi jsme tak nějak nastavení, že nám záleží na spoustě věcí. Ať už jde o prachy, lásku, přátelství nebo prostě jen malý radosti, snažíme se je získat, protože nám dělají dobře. A když se začneme starat o druhý, je to taky trochu pudový. Jsme přece závislí jeden na druhým. Vědci zjistili, že pocity jako vina nebo potřeba někam patřit, jsou v nás hluboko zakořeněný už od narození – dřív nám to pomáhalo přežít!
Ale v dnešní době máme tyhle reakce „bojuj nebo uteč“ i u úplně obyčejných věcí. Třeba když nás čeká zkouška, chceme zkusit něco novýho nebo máme mluvit před davem. A stejně tak se chováme, když chceme někomu pomoct nebo ho ochránit. Už i miminka umí cítit soucit a zájem o druhý.
A pak je tu strach. Strach z neúspěchu, odmítnutí, z toho, že nezapadneme… To všechno nás strašně zatěžuje. Chceme se líbit, chceme někam patřit, a proto se snažíme zapůsobit na ostatní.
Někdy se staráme i o věci, který jsou úplně mimo nás. O prachy, slávu a další blbosti, co nám nikdy nebudou stačit. A tak se honíme za něčím, co je stejně nedosažitelný.
Co to znamená „nechat jít“ a jak to konečně udělat?
Máš pocit, že tě něco táhne ke dnu? Možná si myslíš, že se musíš starat o věci, na kterých ti hodně záleží, zvlášť když to za tebe nikdo jinej neudělá. Ale když si uvědomíš, co tě vlastně nejvíc trápí, můžeš se s tím poprat a shodit tu zbytečnou váhu.
Nechat jít může pro každýho znamenat něco jinýho. Někdo si myslí, že se musí problému zbavit úplně. Někdo jiný, že stačí ho trochu otupit, aby nás tolik neovlivňoval. Důležitý je, aby ta starost neměla nad tebou takovou moc, i kdyby to znamenalo, že se jí zbavíš úplně.
Pomohlo by ti to dlouhodobě, kdybys tyhle věci vypustila? Přináší ti to vůbec nějaký štěstí nebo radost? Cítíš se kvůli tomu úzkostlivě nebo ve stresu? Ničí to vztahy s lidma, který máš ráda?
A co je nejdůležitější: Stane se něco strašnýho, když se o to přestaneš starat?
Rozhodnutí a cesta dál
Takže, máme všechny dílky skládačky, ale jak se konečně pohnout z místa? Jak se zbavit tý starosti jednou provždy? Co to vlastně znamená – nestarat se?
Když jsou věci mimo naši kontrolu nebo když se pořád dokola zabýváme tím, co ovlivnit můžeme, potřebujeme nějaký konkrétní kroky, který nám pomůžou se přes to přenést.
„Když ti život dává citrony, udělej si limonádu.“ Určitě jsi to slyšela už milionkrát. I když to zní dost jednoduše, může to mít docela praktickej význam, když se chceš přestat starat. Místo toho, abys dělala ze zahořklosti něco sladkýho, zkus to otočit jinak.
Když se o něco moc staráš, možná je to proto, že ti to pořád běhá hlavou nebo máš strach z toho nejhoršího. Je to taková černá skvrna, co ti kazí náladu. Ale když začneš o těch svejch strachách přemýšlet a jednat jinak, můžou se nakonec změnit k lepšímu.
Zkus si uvědomit, že ty největší starosti jsou možná trochu přehnaný. Žádná z těch věcí nemusí být tak strašná, jak si myslíš. Změň způsob, jakým zpracováváš tyhle emoce, a zjisti, jestli s těma problémama vůbec potřebuješ něco dělat. To ti může pomoct se jich zbavit a uvolnit místo pro nový příležitosti.
Zatímco přemýšlíš o tom, jak předělat mozek, abys svý myšlenky zpracovávala jinak, zkus se podívat na ty pocity, který máš z těch věcí, ke kterým jsi tak připoutaná. Sepiš si, proč pro tebe ty pocity tolik znamenají, a pak zkus pomalu zjišťovat, jak se budeš cítit, když si je nebudeš pořád dokola potvrzovat. Může ti to pomoct změnit je a uvědomit si, že některý tvoje obavy za pár měsíců nebo let vůbec nebudou důležitý. Pamatuj si, že už jen to, že si svý starosti uvědomuješ, ti může pomoct zabránit tomu nejhoršímu. A taky, že někdy ta pozornost, kterou věnuješ svejm problémům, může být kontraproduktivní.