Tak co, už jste taky někdy zažili ten pocit, že vám někdo leze krkem? Ne že byste se hned museli jít rvát, ale prostě… ta energie, co z něj jde, vám nesedí. Občas to přejde samo, občas se to vleče. A občas se to, nedej bože, zvrtne v něco horšího. Víte, o čem mluvím, že jo? Šikana. Slovo, co zní hrozně a realita je ještě horší.
Šikana: Bolestivá realita a cesty prevence z pohledu psychologie
Tenhle článek je o tom, jak se na šikanu dívá psychologie. Co to s námi dělá, proč se to děje a hlavně – co s tím můžeme dělat my, jako jednotlivci i jako společnost? Protože, ruku na srdce, nikdo nechce, aby se to dělo. Ani oběti, ani pachatelé, ani ti, co se na to dívají z povzdálí.
Proč se to děje?
Psychologové už léta zkoumají, co žene lidi k tomu, aby ubližovali druhým. Není to černobílé. Často se v tom mísí touha po moci, pocit méněcennosti, snaha zapadnout do party, nuda, ale i pouhá nevědomost. Prostě spousta věcí, co se nám v hlavě mele a občas to vyústí v něco fakt ošklivého.
Jak se bránit? (Nebo spíš, jak pomoct?)
Asi čekáte, že vám teď řeknu nějaký super trik, jak se šikaně vyhnout. Ale takhle to nefunguje. Spíš je potřeba si uvědomit, že každý z nás má v sobě sílu něco změnit. Jako oběť: mluvit o tom. Jako svědek: nebát se zasáhnout. Jako rodič: naslouchat a všímat si změn v chování dítěte. Protože prevence je vždycky lepší než hasit požár.
Kde hledat pomoc?
Naštěstí už nejsme v době, kdy se problémy zametaly pod koberec. Existuje spousta organizací, linek důvěry a psychologů, kteří jsou připraveni pomoct. Nebojte se je kontaktovat. Nejsou tam od toho, aby vás soudili, ale aby vám podali pomocnou ruku. Protože, jak se říká, ve dvou se to lépe táhne. A v boji proti šikaně to platí dvojnásob.