Tak jo, pojďme se na to podívat. Vývojová psychologie. Složitý název pro něco, co se týká úplně každého z nás. Vždyť kdo z nás nebyl dítětem, teenagerem, dospělým nebo… no, prostě starší? Je to jízda, že? A jak se v téhle horské dráze vyznat?
Dětství: Hřiště možností (a občasného breku)
Pamatujete si na ty dny, kdy jediná starost byla, jestli vám máma koupí lízátko? Dětství je takový rajský sad plný objevů. Učíme se chodit, mluvit, navazovat první kamarádství. Ale taky se učíme, že občas spadneme na zadek a že ne vždycky se dá všechno hned. Jo, a taky že brácha umí být pěkná potvora, co nám schová oblíbenou hračku.
Klíčové milníky: Od prvních krůčků k prvním slovům
Víte, že to, jak si nás v dětství hýčkali, ovlivňuje, jak se cítíme v dospělosti? To, jestli jsme se cítili bezpečně, milovaně, jestli jsme měli prostor pro vlastní objevování… to všechno se propisuje do naší osobnosti. No jo, dětství je prostě základ.
Adolescence: Hurikán hormonů a hledání sebe sama
Ach, ta puberta! Kdo si nepamatuje na bouři hormonů, pupínky na obličeji a nepochopení ze strany rodičů? Hledáme se, zkoušíme různé role, experimentujeme… a často se u toho cítíme jako naprostí mimoni. Ale to je v pořádku. Patří to k tomu. Je to takové hledání vlastního já v tom obrovském světě.
Vztahy a identita: Kdo jsem a kam patřím?
V pubertě se to láme. Přátelé se stávají důležitější než rodina (sorry, mami!), první lásky bolí jako čert a zjišťujeme, že svět není černobílý. Učíme se, kdo jsme a kam chceme patřit. A to je sakra důležité.
Dospělost: Realita a sny v jednom balení
Dospělost. Práce, rodina, hypotéka… a občas pocit, že na nic nemáme čas. Ale taky spousta radosti, lásky a naplnění. Snažíme se skloubit kariéru s rodinou, plnit si sny a zároveň se starat o to, aby nám nezrušili pojistku. Je to takový balancování na laně.
Kariéra, rodina a seberealizace: Najít rovnováhu je umění
Dospělost je o kompromisech. Musíme se naučit, co je pro nás důležité a co můžeme obětovat. A občas si dát oraz, protože vyhořet je snadnější, než se zdá. Jo, a taky si občas dopřát tu čokoládu, i když máme dietu. Protože proč ne?
Stáří: Moudrost a… vrásky?
Stáří. Doba, kdy už bychom si měli užívat klidu a vnoučat. Ale taky doba, kdy se začínají ozývat bolístky a vzpomínky. Bilancujeme, vzpomínáme, a snažíme se užít si každý den. Protože víme, že život je krátký a každá chvíle je vzácná.
Ohlédnutí a bilancování: Co jsme prožili a co jsme zanechali?
Ve stáří si uvědomujeme, co je v životě opravdu důležité. Láska, rodina, přátelé… a pocit, že jsme po sobě něco zanechali. A taky to, že i když už nemáme tolik energie, pořád máme co nabídnout. Moudrost, zkušenosti, a třeba i dobrý recept na babiččinu buchtu.
No a co vy? Kde se zrovna nacházíte na téhle vývojové horské dráze? Ať už jste kdekoli, nezapomeňte si to užít. Protože život je jen jeden.