Všichni to známe. Občas si lžeme. Někdy ostatním, někdy sami sobě. Děláme to z různých důvodů, v různých situacích. Ale co když si ty lži škodí víc, než si myslíme? Pojďme se podívat na pět nejčastějších lží, které si šeptáme – a proč bychom s tím měli přestat.
5 lží, které si šeptáme (a proč bychom s tím měli přestat)
1. Nemám čas
Klasika! Ať už jde o večírek, cvičení nebo práci na osobním projektu, „nemám čas“ je skvělá výmluva. Ale je to taky strašák. Často je to jen lenost a prokrastinace v přestrojení. Lidem, kteří nás neznají, to projde. Ale ti, co nás znají dobře, vědí, že to kecáme. Zkuste si upřímně říct, co je priorita. Možná zjistíte, že čas máte, jen ho investujete jinak.
2. Už jsem na cestě!
Tahle lež je oblíbená mezi těmi, co bydlí blízko. Nebo mezi těmi, co si myslí, že bydlí blízko. Pravda je často jiná: sedíme doma a teprve se chystáme vyrazit. Říct „jsem na cestě“ dává druhé straně pocit, že už to nebude trvat dlouho. Ale co když by bylo lepší říct pravdu a ušetřit si i ostatním nervy?
3. Nestíhal jsem/a jsem kvůli…
Další evergreen. Zpoždění je nepříjemné, a tak se snažíme najít výmluvu. Chceme vypadat spolehlivě, takže radši zalžeme, než abychom přiznali, že jsme zaspali nebo se někde zdrželi. Ale co kdybychom se příště radši omluvili a přiznali, že jsme prostě nestíhali? Upřímnost se cení víc, než dokonalost.
4. Mám rozbitý telefon
Skvělý trik, jak se vyhnout nepříjemným hovorům a zprávám. „Telefon mi spadl,“ „vybila se mi baterka,“ známe to všichni. Funguje to, ale dlouhodobě se to nevyplácí. Lidé si na tyhle výmluvy zvyknou a přestanou jim věřit. A pak už je těžké něco vysvětlit.
5. Mám se dobře
Říkáme to automaticky, když se nás někdo zeptá, jak se máme. I když se zrovna necítíme nejlíp. Nechceme ostatní zatěžovat svými problémy, nebo prostě jen nechceme, aby se o nás báli. Ale co kdybychom si občas dovolili být upřímní? Možná by nás to překvapilo, kolik lidí je ochotných nás vyslechnout a podpořit.
Tak co, kolik z těchto lží jste si už řekli? Je důležité si uvědomit, že lež není řešení. Upřímnost je vždycky lepší cesta, i když se zdá těžší. A jak se říká, lež má krátké nohy.