„`html
Aspergerův syndrom. To slovo koluje všude, že jo? Často se s ním setkáme, možná o něm máme i nějakou mlhavou představu. Ale co si budeme povídat, málokdo doopravdy ví, o co jde. Není to žádná módní diagnóza, ani výmluva pro podivíny. Je to prostě součást autistického spektra a má svoje specifika. Pojďme se na to podívat trochu blíž, ať si uděláme jasno.
Aspergerův syndrom: Jak se projevuje a jaké jsou jeho charakteristiky (v kontextu PAS)
Takže, jak to vlastně vypadá, když má někdo Aspergerův syndrom? Představte si člověka, který je v něčem opravdu dobrý. Hluboce se zajímá o jednu konkrétní věc a věnuje jí veškerý svůj čas a energii. Může to být třeba sbírání známek, programování, historie starověkého Egypta… cokoliv. V téhle oblasti je pak doslova encyklopedie.
Co si všímat?
Problém ale nastává v sociálních situacích. Čtení emocí z tváře, pochopení ironie, udržení očního kontaktu – to všechno může být fuška. Někdy to vypadá, jako by lidé s Aspergerovým syndromem žili v takovém „sociálním mlze“. Ne že by nechtěli komunikovat, jen jim to prostě jde jinak. A často jsou v tomhle „jinak“ zatraceně upřímní, což se ne každému líbí, že jo?
Jaké jsou ty charakteristiky?
Kromě zájmu o specifické věci a potíží v sociální interakci se často objevuje i potřeba rutiny a řádu. Jakákoliv změna může být velký stres. A co se týče smyslového vnímání, někteří jsou přecitlivělí na hluk, světlo, dotek. Prostě jim vadí věci, které my ostatní ani nezaregistrujeme.
Není to žádná ostuda!
Důležité je si uvědomit, že Aspergerův syndrom není nemoc, kterou je potřeba léčit. Je to prostě odlišný způsob fungování mozku. A stejně jako každý z nás, i lidé s Aspergerovým syndromem mají svoje silné stránky a talent. Jen je občas potřeba jim pomoct najít cestu, jak je uplatnit. A hlavně, je důležité je brát takové, jací jsou. Vždyť kdo z nás je dokonalý, že jo?
„`