Život je občas jako na houpačce. Nahoru, dolů, chvíli se cítíme na vrcholu světa, chvíli nás tíží starosti, že bychom se nejradši zahrabali pod peřinu. A občas se stane, že ta houpačka prostě zůstane zaseknutá dole. Cítíme se unavení, vyčerpaní a pod tlakem, ať děláme, co děláme.
Chronický stres a jeho dopady na mozek
Stres sám o sobě není nutně špatný. Je to vlastně takový alarm v našem těle, který nás připravuje na akci. Problém nastává, když ten alarm zvoní pořád. Když jsme v permanentním stresu, mozek se snaží s tím vyrovnat, ale nakonec to začne mít dopady. A ne zrovna pozitivní.
Jak stres ovlivňuje naši paměť
Už jste se někdy přistihli, že si nemůžete vzpomenout na jméno kolegy, se kterým pracujete denně, nebo jste zapomněli, kam jste dali klíče? Stres to umí udělat. Kortizol, hormon, který se při stresu vyplavuje, může poškodit hipokampus, část mozku zodpovědnou za učení a paměť. No a pak se stane, že si prostě nevzpomeneme.
Nálady jako na horské dráze
Kdo z nás to nezná? Jeden den se smějeme, druhý den bychom nejradši brečeli. I tohle může mít na svědomí chronický stres. Ovlivňuje totiž produkci neurotransmiterů, jako je serotonin a dopamin, které hrají klíčovou roli v regulaci naší nálady. A když je jich málo, cítíme se podráždění, úzkostní a smutní.
Co s tím?
Nejlepší je samozřejmě snažit se stresu předcházet. Najít si čas na relaxaci, dělat věci, které nás baví, a učit se říkat „ne“. Ale co když už je pozdě a cítíme se pod tlakem? Pak je důležité si uvědomit, že nejsme na to sami. Nebojme se vyhledat pomoc odborníka. Terapeut nebo psycholog nám může pomoct najít strategie, jak se se stresem lépe vyrovnat a jak se zase dostat do pohody. A pamatujme, že péče o duševní zdraví je stejně důležitá jako péče o to fyzické.