Vzpomínáte si na ty chvíle, kdy jste prostě „věděli“, že se něco děje? Že váš potomek, i když mluví jen hatmatilkou, prožívá něco složitého? Děti nám často říkají mnohem víc, než si uvědomujeme, jen to potřebuje trošku rozklíčovat. A právě o tomhle je tenhle článek – o odemykání dětské duše a o tom, jak se naladit na vlnu jejich psychických potřeb.
Dětská psychodiagnostika: Jak poznat psychické potřeby dětí?
Nejde o žádné složité zkoumání s dalekohledem. Spíš o to, naučit se „číst mezi řádky“ v jejich chování. Jakoby se nám snažily říct: „Hej, něco se děje, potřebuju tvoji pozornost!“ A věřte, že někdy i to nejmenší zaváhání v jejich hlase, nebo to, že najednou nechtějí do školky, může signalizovat mnohem víc, než se na první pohled zdá. Vždyť co si budeme povídat, znáte to přísloví: „Tichá voda břehy mele“ – a u dětí to platí dvojnásob.
Co se skrývá za dětským „zlobením“?
Neříkám, že každé vyvedení z míry znamená volání o pomoc. Ale často se za „zlobením“ skrývá frustrace, strach nebo prostě jen nuda. Dítě, které se cítí přehlížené, se může uchýlit k chování, které na sebe strhne pozornost – i když je to pozornost negativní. Proto je důležité nejdřív zkusit pochopit, proč se vlastně chová tak, jak se chová. Zkrátka, vžít se do jejich kůže. Jak se říká: „Lepší jednou vidět, než stokrát slyšet.“ A v tomhle případě platí, že lepší jednou pochopit, než stokrát trestat.
Jak s dětmi mluvit?
A tady se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu – ke komunikaci. Děti nemluví na rovinu jako my dospělí. Potřebují náš čas, naši trpělivost a naši schopnost poslouchat – opravdu poslouchat. Ptát se, co je trápí, a hlavně se jim snažit porozumět. Ne je soudit nebo hned nabízet řešení. Někdy stačí jen to, že ví, že je někdo slyší. A pamatujte si: „Mluviti stříbro, mlčeti zlato“ – někdy je opravdu nejlepší jen tiše sedět a dát jim prostor, aby se samy vyjádřily.
Kdy vyhledat odbornou pomoc?
Jsou situace, kdy si s dětskou duší sami neporadíme. Pokud vidíte, že se vaše dítě trápí dlouhodobě, že se mu zhoršil spánek, chuť k jídlu, nebo že se uzavírá do sebe, neváhejte vyhledat pomoc odborníka. Není to žádná ostuda, naopak – je to projev lásky a zodpovědnosti. Vždyť i staré české přísloví praví: „Chytrému napověz, hloupého trkni.“ A my chceme být přece ti chytří rodiče, kteří včas zareagují na potřeby svých dětí.
Takže, milé čtenářky a čtenáři, buďte pozorní, vnímaví a trpěliví. Vaše děti vám to stonásobně vrátí.