Vzpomínáte si na dětství s úsměvem? Nebo byste nejraději tu kapitolu života vymazali? Bohužel, ne vždy rodiče vědí, co je pro jejich děti nejlepší. A někdy, i když se snaží sebevíc, se dopouští chyb, které se na dětské duši podepíšou. Někdy jsou to prostě „boty“, které vzniknou z nevědomosti, jindy je to důsledek nezájmu. Ale výsledek bývá často stejný – nešťastné dítě, které si svůj smutek nese dál do dospělosti.
Dětská traumata: 5 chyb ve výchově, které se vám mohou vymstít
1. Hádky před dětmi: Co oči nevidí, srdce nebolí? Omyl!
Kdo z nás to nezažil? Rodiče, kteří se hádají před dětmi. Hádky jsou sice součástí každého vztahu, ale existuje obrovský rozdíl mezi výměnou názorů a zuřivou bitvou, kde létají talíře a padají ostrá slova. A co je nejhorší – děti to všechno slyší, vidí, a trpí. I když se rodiče snaží tvářit, že nic, dítě vnímá atmosféru a cítí se nejistě. Studie dokazují, že i šestimesíční miminko dokáže vnímat napětí v rodině. Dítě, které vyrůstá v hádavém prostředí, má pak sklony k úzkostem, depresím, a potížím ve vztazích. Takže, než se začnete dohadovat, zkuste si uvědomit, kdo vás poslouchá za dveřmi.
2. Tělesné tresty: Výchova po staru, nebo týrání?
Plácnutí přes zadek, tahání za uši, rákoska… Možná vám to přijde jako stará dobrá výchova. Ale ruku na srdce, opravdu si myslíte, že tohle funguje? Argument, že „mně to neublížilo,“ je dost mimo. Tělesné tresty jsou totiž jen fyzické násilí, které se snaží schovat za masku disciplíny. Odborníci se shodují – tělesné tresty jsou neúčinné, vedou k agresivitě a narušují vztah mezi rodičem a dítětem. Americká pediatrická akademie (AAP) důrazně doporučuje, abyste se jim vyhnuli a hledali zdravější způsoby, jak dítě usměrnit. Navíc, studie ukazují, že fyzické tresty zvyšují riziko poruch nálad, úzkostí a problémů s návykovými látkami.
Měli jste v rodině oblíbeného sourozence?
3. Upřednostňování: Jeden jako druhý, nebo jeden lepší než druhý?
Favorizování jednoho dítěte je bohužel poměrně běžný jev. Rodiče si to ani nemusí uvědomovat, ale rozdíly v přístupu jsou patrné. Jeden je chválen, druhému se nedovolí tolik, jednomu se věnuje víc pozornosti. I když si „oblíbené“ dítě hřeje ego, to druhé trpí. Cítí se méněcenné, má pocit, že se nemůže vyrovnat standardům, nebo že by rodině bylo bez něj lépe. Tyto pocity méněcennosti a nízkého sebevědomí si pak nesou do dospělosti a ovlivňují jejich přátelství, partnerské vztahy a v konečném důsledku i vztah k vlastním dětem.
4. Emoční zanedbávání: Neviditelná rána na duši
Když rodič nereaguje na emocionální potřeby dítěte, jedná se o emocionální zanedbávání. Nejde o to, že by dítěti chybělo jídlo, oblečení, nebo lékařská péče. Problém je v tom, že rodiče jsou k citům dítěte lhostejní a nedokážou mu poskytnout emoční podporu. Například, když se dítě svěřuje s šikanou ve škole a rodič ho odbude slovy „to si nevšímej“, selhává v uspokojování jeho emocionálních potřeb. Dítě se pak přestane svěřovat, problémy dusí v sobě a může to vést k vývojovým opožděním, nízkému sebevědomí a izolaci od okolí. V dospělosti se pak mohou objevit posttraumatická stresová porucha, deprese, emocionální nedostupnost a problémy s důvěrou.
5. Přílišný důraz na známky: Škola je jen zlomek života
Samozřejmě, každý rodič chce, aby jeho dítě ve škole prospívalo. Povzbuzování a podpora jsou důležité, ale existuje tenká hranice mezi zdravým zájmem a posedlostí známkami. Studie ukazují, že přílišný tlak na školní výsledky může být kontraproduktivní. Rodiče, kteří se soustředí jen na známky, nepřímo minimalizují význam sociálních dovedností a soucitu. A co je horší, vyvolávají u dětí stres a úzkost. Děti, které jsou neustále tlačeny k lepším výkonům, jsou náchylnější k depresím, úzkostem, mají nižší sebevědomí a problémy s chováním. A hlavně – přicházejí o dětství, které tráví zavřené v pokojíčku nad učebnicemi, ve snaze dosáhnout nedosažitelných cílů.
Pokud jste rodič, doufejme, že se těmto chybám vyhýbáte. A pokud jste se v některém bodě poznali, zkuste se zamyslet a něco změnit. Nebojte se vyhledat odbornou pomoc. Pomůže vám to lépe porozumět potřebám vašich dětí a zvládnout složité pocity, které rodičovství přináší. Nejdůležitější je uvědomit si chyby a snažit se je napravit. Jen tak můžete svým dětem zajistit šťastné dětství!