Vzpomínáte si na ten pocit, když jste se jako děti nemohli dočkat, až zazvoní a vyběhnete ven? Dneska… se ten zvonek nějak přesunul do našich kapes. A místo venku je „venku“ virtuální prostor. Jenže co když už to není o radosti, ale o nutkání?
Digitální závislost: Hry, sociální sítě, internet
Žijeme v době, kdy je online svět neodmyslitelnou součástí našeho života. Zprávy, práce, zábava, komunikace s blízkými – všechno máme na dosah ruky, doslova v dlani. A to je fajn. Ale – a tady to „ale“ visí ve vzduchu jako otazník – kde je ta tenká hranice mezi užitečným pomocníkem a neviditelným vězením?
Je to vůbec závislost?
Asi si říkáte: „Závislost? Kvůli Instagramu? No to snad ne!“ Jenže… jak často se přistihnete, že bezmyšlenkovitě scrolujete, i když máte spoustu jiných věcí na práci? Kolikrát jste si řekli, že jen na chvilku mrknete na Facebook, a najednou jsou dvě hodiny pryč? To jsou drobné signály. Nemusí to hned znamenat, že jste „závislí“, ale možná je čas se zastavit a zamyslet.
Jak se to projevuje? Aneb když je „online“ víc než „offline“
Představte si, že máte naplánovaný večer s přáteli, ale v koutku duše se víc těšíte na nový level v oblíbené hře. Nebo že na schůzce s partnerem tajně kontrolujete notifikace. Tyhle situace jsou varovné. Závislost se neprojevuje jen počtem hodin strávených online. Jde o to, co kvůli tomu obětujete. Zanedbáváte koníčky? Vztahy? Spánek? Práci? Pokud ano, je na čase hledat řešení.
Co s tím? Tipy, jak najít rovnováhu
Nečekejte zázrak přes noc. Změna chce čas a trpělivost. A taky trochu sebekázně. Zkuste si například nastavit denní limity pro používání sociálních sítí. Existují aplikace, které vám s tím pomůžou. Vypínejte notifikace. Hledejte aktivity offline, které vás baví. Vzpomeňte si na staré koníčky, nebo zkuste něco nového. A hlavně – buďte k sobě upřímní. Pokud cítíte, že sami na to nestačíte, nebojte se vyhledat pomoc odborníka. Není to žádná ostuda. Naopak, je to projev síly a odvahy.
A pamatujte, digitální svět má být náš sluha, ne pán. Využívejme jeho možnosti, ale nezapomínejme žít i v tom reálném. Protože tam se skrývá ta pravá krása života.