Znám to taky. Listuju sešitem z kurzu, káva chladne, a najednou narazím na něco, co mě zase chytne za srdce. Tentokrát to byl Freud a jeho studie o Doře. Ta „hysterie“, ty sny… No, znáte to.
Dora: Hysterie, sny a jak Freud (možná) tápal vedle
Nedávno jsme v němčině probírali Freuda, Nietzscheho a Kafku. A dostali jsme se i k Freudově studii o Doře a jejích „hysterických“ projevech. A víte co? Mám na to svůj pohled.
Pro osvěžení paměti, Dora měla jeden sen, který Freuda dost potrápil. Zkuste si ho vybavit: „Jdu městem, které neznám, a vidím ulice a náměstí, které jsou mi cizí. Pak dojdu k domu, kde bydlím, vejdu do pokoje a najdu tam dopis od mámy. Píše, že jsem odešla z domova bez vědomí rodičů, a proto nechtěla psát a říkat mi, že táta je nemocný. Teď zemřel a píše, že pokud chci, můžu se vrátit domů. Vydávám se na nádraží a asi stokrát se ptám: Kde je nádraží? Vždy mi řeknou: Ještě pět minut chůze. Pak vidím hustý les, vejdu do něj a tam se zeptám muže, kterého potkám. Říká mi: Nádraží je ještě dvě a půl hodiny chůze. Nabídne mi, že mě doprovodí. Odmítnu a jdu sama. Vidím před sebou nádraží, ale nemůžu se k němu dostat. A mám ten obvyklý pocit úzkosti, který máte ve snu, když se nikam neposouváte. Pak jsem doma; musela jsem cestovat vlakem, ale o tom nic nevím. Vejdu do vrátnice a zeptám se vrátného, kde je náš byt. Dveře mi otevře služebná a říká: Tvoje máma a ostatní už šli na hřbitov.“
Freud a jeho „sexualita“, nebo něco hlubšího?
Přiznám se, i já jsem se s tím snem chvíli prala. Ale na rozdíl od Freuda jsem v tom nehledala jenom nenaplněné sexuální touhy. Vezměte si třeba jeho výklad první poloviny snu. Freud si myslel, že se Dora ztotožňuje s mladým inženýrem, který se jí dvoří: „Bloudí po cizím místě, snaží se dosáhnout cíle, ale je zadržován, potřebuje trpělivost, musí čekat. Pokud myslela na inženýra, znamenalo by to, že jeho cílem je získat ženu, ji samotnou. Místo toho však hledá nádraží. Nicméně, soudě podle vztahu mezi otázkou ve snu a otázkou, která byla skutečně položena, můžeme nahradit krabici. Krabice a žena k sobě lépe pasují.“ No, mně to přišlo trošku jinak. Když Dora říká: „Jdu městem, které neznám, a vidím ulice a náměstí, které jsou mi cizí. Pak dojdu k domu, kde bydlím,“ já to pochopila tak, že nikdy neměla místo, které by mohla nazvat domovem. Neustálé stěhování mezi Vídní a B., neměla prostě čas se někde usadit.
Pokračuju dál. Dopis od mámy: „Pokud chceš, můžeš se vrátit domů.“ Freud v tom viděl návrat k jezeru a k tomu, co se tam stalo mezi panem K. a Dorou. Já to vidím jako možnost sjednocení rodiny po smrti otce. Bez otce už nebude žádné napětí způsobené jeho láskou k paní K. Pan K. se může vrátit ke své ženě a Dora může žít v klidu.
Dora se vydává na nádraží, ale předtím narazí na hustý les. Freud by v tom samozřejmě viděl sexuální podtext. A víte co říkal? „Dívali jsme se na symbolickou sexuální geografii! Pokud byla moje interpretace správná, fasáda snu skrývala deflorační fantazii muže, který se snaží proniknout do ženského genitálu.“ No, i když chápu Freudovo uvažování, myslím, že tahle část snu má hlubší význam. Vidím to tak, že Dora ještě „není z nejhoršího venku“. Stále ji čekají překážky; jen proto, že táta zemřel, neznamená to, že pan K. zmizel.
A co to, že Dora neví, jak se dostala z nádraží domů? Freud na to neměl odpověď. Ale já si myslím, že to souvisí s jejími terapiemi. Kdykoli Freud zmínil něco sexuálního, odbyla to slovy: „Nepamatuju se“ nebo „Nevím“. Po přečtení Doriny případové studie si začínám myslet, že to dělala schválně. Proč by se měla Freudovi svěřovat, když už se dávno rozhodla, že s terapií skončí?
„Tvoje máma a ostatní už šli na hřbitov,“ to je poslední část snu, kterou jsem se rozhodla rozluštit. I když si nemyslím, že Freud tuhle část vůbec interpretoval, mně přišla důležitá pro pochopení Doriny povahy. Víte, bez táty, jaká je Dorina hodnota? Je bezcenná. Táta ji využíval jako „směnku“ s panem K., aby si mohl dělat, co chtěl s paní K. K čemu je rodině, když je táta mrtvý?
Co si o tom myslíte vy, kteří jste Dorin případ taky četli? Zajímá mě váš názor!
Citované zdroje:
Freud, Sigmund. *Dora: An Analysis of a Case of Hysteria*. 1905.