Tak už je to tady. Sedíte s papírem v ruce, na kterém černobíle stojí diagnóza, kterou jste možná tušili, možná ne. A než se stihnete nadechnout, začne vám v hlavě vířit myšlenka: komu to říct? A hlavně – kdo se to dozví?
Důvěrnost informací: Kdo se dozví o mé diagnóze?
Je to ožehavé téma. Máme přirozenou potřebu sdílet, ale zároveň se bojíme, jak se s touhle informací ostatní popasují. Bude to hrát roli v práci? Změní se pohled rodiny? Nebude to stigma na věčné časy?
Lékařské tajemství: Základní kámen
Na začátek to nejdůležitější: lékařské tajemství je posvátné. Váš lékař má ze zákona povinnost chránit vaše osobní údaje a informace o vašem zdravotním stavu. Nikdo, ani rodina, se bez vašeho souhlasu nic nedozví. Je to vlastně taková hráz, která vás chrání a dává vám prostor se s diagnózou srovnat po svém.
Rodina a přátelé: Sdílet, či nesdílet?
Tady už se to zamotává. Někdy je to jasné jako facka – s partnerem sdílíme všechno, nebo téměř všechno. Jindy je to ale tenký led. Co když to rodiče nepobéřou? Co když se kamarádka začne chovat jinak? Je dobré si rozmyslet, komu se svěříte a proč. Chcete podporu? Potřebujete pomoc? Nebo jen potřebujete někomu říct, co se děje?
Práce: Nutné zlo, nebo šance na pochopení?
Práce je kapitola sama o sobě. V některých případech je nutné diagnózu nahlásit (například pokud ovlivňuje vaši pracovní schopnost), v jiných je to čistě na vás. Zvažte firemní kulturu, vztahy s kolegy a hlavně – jak se k lidem s podobnými problémy v práci staví. Někdy to může být šance na pochopení a úlevu, jindy zbytečná komplikace.
Sociální sítě: Pozor na to, co vypouštíte ven
V dnešní době je snadné sdílet svůj život online. Ale pamatujte, co jednou vypustíte do éteru, už se nedá vzít zpět. Diagnóza je velmi osobní věc, a než ji zveřejníte na sociálních sítích, dobře si to promyslete. Internet nezapomíná.
Zkrátka a dobře, sdílení diagnózy je vaše osobní rozhodnutí. Naslouchejte svému nitru, zvažte pro a proti a řiďte se tím, co je pro vás nejlepší. A hlavně – pamatujte, že nejste sami.