Už jste se někdy zamysleli nad tím, proč se někdo s grácií pohybuje, zatímco jiný neustále zakopává a působí, jako by měl dvě levé ruce? Někdy to není nešikovností, ale něčím, co se skrývá za kulisami – dyspraxií.
Co je to vlastně dyspraxie?
Dyspraxie, známá také jako porucha vývojové koordinace (DCD), je stav, který ovlivňuje motorickou koordinaci a plánování. Nejde o lenost nebo nedostatek snahy, ale o to, že mozek prostě nezpracovává informace tak, jak by měl. Představte si to jako špatně nastavený orchestr, kde jednotlivé nástroje hrají, ale dohromady to prostě neladí.
Jak se dyspraxie projevuje?
Projevy dyspraxie jsou různorodé a mohou se měnit s věkem. U dětí se často projevuje problémy s oblékáním, zavazováním tkaniček, kreslením nebo učením se jezdit na kole. V dospělosti se může projevovat potížemi s organizací, plánováním, učením se novým dovednostem nebo i s jednoduchými úkony, jako je vaření nebo řízení auta. Zkrátka, může to být pěkná „fuška“, jak se říká.
Dyspraxie není ostuda, ale výzva
Je důležité si uvědomit, že dyspraxie není něco, za co by se měl člověk stydět. Je to jen jiný způsob, jakým mozek funguje. S trochou trpělivosti, podpory a správných strategií se dá s dyspraxií žít plnohodnotný život. Možná to bude vyžadovat trochu víc úsilí a občas to bude „běh na dlouhou trať“, ale výsledek stojí za to.
Diagnostika a pomoc
Pokud máte podezření na dyspraxii u sebe nebo u někoho blízkého, neváhejte se obrátit na odborníka – dětského lékaře, neurologa, psychologa nebo ergoterapeuta. Čím dříve se diagnóza stanoví, tím dříve se může začít s terapií a nácvikem kompenzačních strategií. Pamatujte, že „líná huba, holé neštěstí“.
Tipy a triky pro život s dyspraxií
Existuje spousta malých triků, které mohou usnadnit život s dyspraxií. Patří mezi ně například:
- Používání vizuálních pomůcek a seznamů
- Rozdělení úkolů na menší, zvládnutelné kroky
- Hledání alternativních způsobů, jak něco udělat
- Trpělivost a sebesoucit – „Chybami se člověk učí“
Dyspraxie nemusí být překážkou v cestě za šťastným a úspěšným životem. Důležité je přijmout se takový, jaký jste, a hledat cesty, jak překonávat překážky. Protože, jak se říká, „všechno jde, když se chce!“.