Když se řekne terapie, spousta lidí si představí dlouhé sezení, hluboké rozhovory a pomalý proces uzdravování. Ale co se stane, když ten proces dospěje ke konci? Co se děje s emocemi, když se blíží poslední setkání s terapeutem? Není to jako když se dojímají nad filmem, je to reálný konec vztahu, i když specifického.
Emoce spojené s koncem terapie: Smutek, úleva, nejistota
Konec terapie je jako rozchod. Ano, čtete správně. I když se nejedná o partnerský vztah, vybudovali jste si s terapeutem pouto. Sdíleli jste s ním intimní detaily svého života, a teď to má skončit. Není divu, že se objevuje smutek. Je to přirozená reakce na ztrátu.
Smutek: Přirozená reakce na ztrátu
Smutek po ukončení terapie může mít mnoho podob. Může to být melancholie, lítost, nebo dokonce pocit prázdnoty. Můžete si říkat, že vám bude chybět bezpečný prostor, kde jste mohli být sami sebou, bez hodnocení a s podporou. Je to v pořádku. Dovolte si truchlit, tak jako truchlíte nad čímkoliv, co má pro vás hodnotu. Nestyďte se za slzy, ani za pocit, že jste na to sami. Všechny tyhle emoce jsou naprosto legitimní a patří k procesu.
Úleva: Konec náročné cesty
Na druhou stranu, spolu se smutkem se může objevit i úleva. Terapie je náročná. Vyžaduje od vás upřímnost, sebereflexi a konfrontaci s vlastním nitrem. Není divu, že po nějaké době se můžete cítit vyčerpaní. Konec terapie pak může být vnímán jako vysvobození, jako konec dlouhé a namáhavé cesty. Můžete se těšit na to, že už nebudete muset každý týden sedět v křesle a analyzovat své pocity. Prostě se nadechnete a řeknete si „konečně!“.
Nejistota: Zvládnu to sám/sama?
A pak je tu nejistota. Otázka, která se vznáší ve vzduchu: Zvládnu to sám/sama? Můžete mít pocit, že jste závislí na terapeutově podpoře a vedení. Můžete se obávat, že bez něj/ní se vrátíte ke starým vzorcům chování. Je důležité si uvědomit, že terapie vás vybavila nástroji, které teď můžete používat sami. Máte je. Během těch sezení jste se naučili spoustu věcí o sobě, o svých reakcích a o tom, jak se s nimi vypořádat. Věřte si!
Důležité: Nebojte se s terapeutem o těchto pocitech mluvit. Správný terapeut vás na konec terapie připraví a pomůže vám se s tím vyrovnat. A pokud se po nějaké době ukáže, že potřebujete další pomoc, není nic špatného na tom terapii obnovit. Je to investice do vašeho duševního zdraví.