Každý z nás občas prožívá bouři emocí. Den, kdy se zdá, že se na nás všechno sype, a my reagujeme impulzivně, možná i trochu neadekvátně situaci. Ale co když se takové „výbuchy“ stávají pravidlem? Co když nám emoce řídí život víc, než bychom chtěli? Existuje celá škála toho, co se skrývá pod pojmem duševní pohoda, a i když se občas necítíme „ve své kůži“, neznamená to hned diagnózu. Ale je dobré vědět, kdy je čas se zastavit a podívat se na sebe trochu víc zblízka.
Emočně nestabilní porucha osobnosti – Impulzivní typ
Asi už jste někdy slyšeli o hraniční poruše osobnosti. Impulzivní typ emoční nestability je její… no, dejme tomu mladší a divočejší brácha. Nemusíte hned sahat po knize diagnóz, ale možná se v následujících řádcích najdete vy nebo někdo z vašich blízkých. Jde totiž o to, že život s touto „nastavením“ může být pěkná jízda na horské dráze.
Co to vlastně znamená „impulzivní“?
Představte si, že se rozhodnete jít na dietu, ale cestou z práce uvidíte ten nejvoňavější croissant v životě. A prostě si ho koupíte. Bez rozmýšlení. To je takový malý, nevinný impuls. Ale u lidí s impulzivním typem emoční nestability je to trochu jinak. Tyhle impulsy jsou silnější, častější a mají větší dopad na jejich život. Může jít o utrácení peněz za věci, které nepotřebují, riskantní sexuální chování, přejídání, zneužívání návykových látek, nebo dokonce o vyhrožování sebepoškozováním. Prostě dělají věci, kterých pak litují, ale v tu chvíli jim nedokážou odolat. Taková menší bouře v hlavě.
Proč se to děje?
Odpověď není jednoduchá. Většinou je to kombinace faktorů – genetická predispozice, traumatické zážitky z dětství, prostředí, ve kterém člověk vyrůstal… Je to jako puzzle, kde každý dílek hraje svou roli. Důležité je si uvědomit, že to není ničí vina. Není to tak, že by se někdo „rozhodl“ být impulzivní. Je to složitý problém, který vyžaduje komplexní řešení.
Jak se s tím dá žít (a nezbláznit se)?
Život s impulzivním typem emoční nestability je náročný, ale rozhodně ne nemožný. Existuje spousta způsobů, jak se naučit zvládat své emoce a impulsy. Terapie, ať už individuální nebo skupinová, je klíčová. Pomůže vám pochopit, co se ve vás děje, a naučí vás zdravější způsoby, jak reagovat na stres a negativní emoce. Důležité je taky najít si podpůrnou síť lidí, kterým věříte a se kterými si můžete popovídat, když vám není dobře. A nezapomínejte na péči o sebe – dostatek spánku, zdravá strava, pohyb a relaxace jsou zásadní pro duševní pohodu. Zkrátka, i když je cesta dlouhá a trnitá, stojí za to na sobě pracovat. Protože život s klidem v duši je k nezaplacení.