Znáte to, že? Jdete si po ulici, v rádiu hraje naprosto nevinná písnička a bum! Najednou jste zase tam. V té situaci, na kterou byste raději zapomněli. Vzpomínka se vynoří jako zlý sen a zkazí vám celý den. Flashbacky a vtíravé vzpomínky – nepříjemní společníci, se kterými se občas potýkáme všichni. Jak se s nimi ale dá rozumně zacházet?
Proč se to děje?
Nejde jen o traumatické zážitky. I relativně běžné situace mohou spustit vzpomínky, které nás vykolejí. Mozek je mistr asociací. Vůně, zvuk, místo – cokoliv může být spouštěčem, který otevře staré rány nebo připomene nepříjemné momenty. Je to vlastně takový nedokončený příběh, který se hlásí o slovo.
Spouštěče všude kolem nás
Rozklíčovat, co konkrétně vzpomínku vyvolalo, je první krok. Byl to určitý typ oblečení? Specifická fráze? Zkuste si vést deník a zaznamenávat si situace, kdy k flashbacku došlo. Časem se vám možná podaří odhalit vzorce a lépe se na takové momenty připravit. Ne vždy se dá spouštěčům vyhnout, ale vědomí, co je spouští, dává pocit kontroly.
Jak s nimi pracovat?
Nedá se jen tak mávnout kouzelnou hůlkou a vzpomínky vymazat. Ale naučit se s nimi žít a nenechat se jimi ovládat je reálné. Zkuste následující:
Uzemnění: Když se vzpomínka vynoří, soustřeďte se na to, co je tady a teď. Vnímejte své tělo. Dotkněte se stolu, podlahy. Popsat okolí: „Vidím červenou lampu, cítím vůni kávy…“ Pomůže to vrátit se do reality.
Dýchání: Hluboké, pomalé dýchání aktivuje parasympatický nervový systém, který uklidňuje tělo i mysl. Zkuste techniku 4-7-8: nádech nosem na 4 doby, zadržet dech na 7 dob, výdech ústy na 8 dob.
Přijetí: Bojovat se vzpomínkou často vede k ještě silnějšímu odporu. Zkuste ji přijmout jako součást vaší minulosti. Připomeňte si, že už je to za vámi a že jste silnější, než si myslíte.
Kdy vyhledat pomoc?
Pokud flashbacky a vtíravé vzpomínky výrazně ovlivňují váš život, brání vám v práci, ve vztazích nebo ve spánku, neváhejte vyhledat odbornou pomoc. Terapeut vám může pomoci zpracovat trauma a naučit vás efektivní strategie zvládání. Není to projev slabosti, ale naopak síly, když si člověk uvědomí, že potřebuje pomocnou ruku. Protože někdy je to tak akorát.