V dnešním světě se o duševním zdraví mluví víc než kdy dřív. Od uznání globálního problému po osvětu veřejnosti, téma je to důležité. Jenže občas se stane, že se nám pletou dva pojmy: duševní nemoc a duševní pohoda. V tomhle článku si je zkusíme rozlišit, abychom věděli, o čem vlastně mluvíme.
Hlava v pohodě: Jak rozeznat duševní pohodu od duševní nemoci
Začněme tím, co je to vlastně duševní nemoc. Světová zdravotnická organizace (WHO) ji definuje jako širokou škálu problémů s různými příznaky. Společné ale mají abnormální myšlenky, emoce, chování nebo vztahy s ostatními lidmi. Laicky řečeno, duševní nemoci jsou stavy, kdy nám v hlavě prostě něco nehraje. Může jít o deprese, schizofrenii, úzkosti nebo třeba problémy způsobené užíváním drog.
Proč je důležité o tomhle vědět? Protože se to týká spousty lidí. A taky proto, že když o tom víme, můžeme být empatičtější a tolerantnější k těm, kteří se s tím potýkají. Není to ostuda, je to nemoc jako každá jiná.
A co ta duševní pohoda?
WHO ji definuje jako stav, kdy si člověk uvědomuje své schopnosti, dokáže zvládat běžný stres, pracuje efektivně a přispívá své komunitě. Ale víte co? Každý si pod tím může představit něco trochu jiného. Záleží na kultuře, na osobních zkušenostech, na tom, co je pro koho důležité. A je strašně důležitá. Ovlivňuje totiž i naše fyzické zdraví. A když víme, co nám dělá dobře a co špatně, můžeme se o ni aktivně starat.
Jak to souvisí s duševní nemocí?
Život občas pěkně zamotá hlavu. Stres, tlak, problémy… To všechno může negativně ovlivnit naši duševní pohodu. A když už toho máme fakt plné zuby, můžou se objevit i příznaky duševních onemocnění. Třeba z pracovního stresu se může vyvinout deprese, která se projevuje smutkem, ztrátou zájmu a dalšími nepříjemnostmi.
Některé duševní nemoci se rozvinou ze stresu a emocí, jiné mají složitější původ. Genetika, prostředí, psychické faktory… Různé kombinace můžou vést k různým problémům. Například u schizofrenie se přesná příčina neví, je to spíš koktejl různých faktorů. Každopádně platí, že negativní duševní pohoda může vést k příznakům duševních onemocnění. Proto se snažme o to, co nám dělá dobře. A když už je zle, nebojme se říct si o pomoc. Ať už u odborníka, nebo u kamaráda.
Závěrem: duševní zdraví je stejně důležité jako fyzické. Lidé s duševními problémy nejsou horší nebo divní. Jsou to lidi, kteří potřebují pomoc a pochopení. Nepodléhejme předsudkům a stereotypům. Učme se, mluvme o tom, buďme tolerantní. Protože v tom jsme všichni spolu.