Znáte ten pocit? Ráno zazvoní budík, vy uděláte tu samou snídani, vyrazíte tou samou cestou do práce, kde vás čeká ta samá hromada úkolů. A večer? No, večer už to znáte nazpaměť. Stereotyp. Slovo, ze kterého se mi osobně ježí chlupy na zádech. Ale co s tím, když se život zdá být jako zaseknutá gramofonová deska?
Jak přežít (a dokonce si užít!) stereotyp: Tipy pro život plný šťávy i v zajetých kolejích
Nedávno jsem se bavila s Johnem, copywriterem z Brillassignment.co.uk. Přiznal se mi, že se ocitl v kolotoči stereotypu a absolutně ho to ubíjí. „Poslední tři měsíce byly nekonečné. Můj život se scvrkl na samé rutiny a já se s tím strašně těžko smiřuju. Asi nejnudnější období v mém životě,“ vzdychl si. A tak jsme se ho zeptali: Jak se z toho blázince dostat ven?
Kouzlo všednosti, nebo vězení?
John mi to popsal takhle: „Moje práce se dostala do fáze, kdy se moc nového neděje a já pořád dokola opakuju to samé. Mám svou práci rád, to ne že ne. Ale jsou chvíle, kdy se ta řeka uklidní. Nenabízí nové a dechberoucí scenérie. Je to dlouhá a poklidná plavba s tou samou kulisou. Není to nutně špatné, znamená to stabilitu, ale má to i své stinné stránky. A nuda je jednou z nich.“ Docela poetické, nemyslíte? Člověk, co mluví takhle, nemůže mít stereotyp rád!
Měsíce vstával ve stejnou hodinu, jezdil do práce stejnou cestou, dělal tu samou práci a obědval ve stejný čas. „Pro někoho ideál, pro mě peklo. Ale svou práci jsem pořád miloval, takže jsem se rozhodl to trochu okořenit a udělat si život zajímavější,“ řekl.
Proč nás stereotyp tolik děsí?
V jádru je rutina specifická posloupnost událostí a aktivit, které se pravidelně opakují. Víte, i v přírodě je rutina. Slunce vychází na východě a zapadá na západě. Měsíc má svůj 28denní cyklus. Je to nuda? Nemyslím si. Líbí se mi, že vím, kdy budou olympijské hry. Kdybych měla hádat, už by mě to tak nebavilo.
Kdybych si nemohla být jistá, že zítra vyjde slunce, hodně mých plánů by se rozplynulo. A asi bych začala panikařit, že se blíží konec světa. Takže určitá dávka předvídatelnosti je dobrá.
Problém nastává u těch osobních rutin. Ne každému vadí, to je fakt. Někteří v tom vidí stabilitu. Ale John je ten typ, který se raději probudí do nejistoty. Osobní rutiny jsou charakteristické tím, že děláme ty samé věci mechanicky. Není divu, že se tomu říká „stereotyp“ a „monotónnost“.
Je to to, co opakujeme pravidelně. Několikrát denně, každý den, každý týden, každý měsíc. A co jsem si všimla? Věci, co se dějí jednou týdně nebo i méně, nejsou tak hrozné. Dokonce se na ně těšíme. Ale to, co děláme několikrát denně, to nás topí v nudě. Když něco děláte často, stane se to vaší součástí. A to už je rutina.
Neříkám, že rutina je vyloženě špatná. Má ve vašem životě strukturu. Naši předci čelili nejistotě každý den a hodně se týkala přežití. Nevěděli, jestli je ta houba jedlá, nebo jestli jim nehrozí v lese nebezpečí. Hledali bezpečné cesty, jedlé rostliny a učili se počasí. Rutina zajistila přežití lidstva.
I dnes hraje roli. Zjednodušuje nám život. Zbavuje nás chaosu a pomáhá šetřit energii na věci, na kterých záleží. Čištění zubů, ranní káva… jsou prostě fajn.
„Problém nastává, když je těch rutin moc. Všeho moc škodí a začnete se pod tíhou zvyku hroutit,“ říká John. A já souhlasím. Příliš mnoho rutiny dusí kreativitu. Když si nedáte šanci zažít něco nového, budete se válet ve stejných kolejích.
Jak z toho ven? Johnovy tipy pro život plný šťávy!
Většina z nás se shodne, že příliš mnoho rutiny není dobré. Takže co s tím? Jak zvládnout život plný neúprosné monotónnosti? Ne všichni máme práci, která zahrnuje cestování. A proto se musíme zaměřit na maličkosti. A v nich se skrývá tajemství vzrušujícího života.
Život s menším množstvím rutin má tyhle výhody:
1. Hledejte si koníčky
Skvělý způsob, jak rozbít stereotyp. Práce, domov, dojíždění. Málokdy si najdeme čas na to, co nás opravdu baví. A to je škoda.
John říká, že neexistují žádná pravidla. „Dělejte, co milujete. Hrajte na hudební nástroj, vařte. Nesnažte se tomu dát pevnou strukturu. Jde o to se uvolnit, ne o další rutinu.“
Koníčky vás nejen zbaví stereotypu, ale také se budete cítit lépe a zlepší se vaše emoční pohoda. Hodně úspěšných lidí má koníčka. Třeba Albert Einstein hrál večer na housle. Často říkal, že ho při tom napadají ty nejlepší myšlenky z fyziky.
Nemusí to být nic složitého. Může to být procházka s hudbou. A jestli bydlíte v krásné přírodě, les, řeka, park, vodopád, to je to pravé místo, kde se můžete uvolnit a nechat volný průchod kreativitě.
2. Cestujte
Cestování má mnoho výhod a jednou z nich je boj proti nudě.
Hodně lidí říká, že na to nemají čas ani peníze. Že to vypadá moc okázale. Ale cestování nemusí být drahé. Můžete jet s přáteli na víkend do nedalekého města. Rozdělíte si náklady a užijete si to. A co teprve, když zjistíte, kolik zajímavých míst je v okruhu pár kilometrů od vašeho domu? Galerie, divadla, muzea, parky, restaurace… čekají na objevení. Až se nabažíte okolí, můžete plánovat delší výlety.
Cestování otevírá mysl. Člověk se setká s různými kulturami, náboženstvími, geografií, divokou přírodou. Změní se váš pohled na svět a naučíte se vidět věci z pohledu druhých. Stanete se moudřejšími a nebudete vidět všechno černobíle.
A to se dá přenést i do dalších oblastí vašeho života. Zvýší se kreativita a budete schopni vidět věci z více úhlů pohledu. Také budete lépe zvládat konflikty, protože se naučíte analyzovat obě strany.
A i jen to, že jednou týdně, měsíčně nebo ročně uvidíte jiné místo než svůj domov, rozbije monotónnost vašeho života a budete se mít na co těšit.
3. Čtěte knihy
John tvrdí, že přečte knihu týdně. Začal s tím nedávno a prý mu to změnilo život. Otevřelo mu to mysl novým myšlenkám a zlepšilo představivost.
„Rád si čtení představuju jako levnější cestování. Můžete navštívit vzdálené země a potkat lidi z různých koutů světa. Taky vidíte krásné scenérie v podobě obrázků a ilustrací. Vidíte věci z různých úhlů pohledu a získáte nové nápady. To je v podstatě všechno, co získáte při cestování. Jen je to z druhé ruky a za pár korun.“
Nejlepší je v tomto případě číst fantasy a beletrii. Tyto smyšlené světy vám pomohou zapomenout na každodenní život a uniknout z monotónnosti. Je to jako vstoupit do jiné dimenze. Pravidla světa, ve kterém žijete, neplatí a je možné téměř všechno. Jako Alenka v říši divů.
4. Odpojte se od obrazovek
Obrazovky nás obklopují. Televize, počítač, smartphone, tablet. Pomáhají nám komunikovat, bavit se a organizovat si život. Ale mají i stinné stránky.
Používáme je v práci i doma. V práci nám pomáhají plnit úkoly. Cestou do práce se bavíme. A doma se na ně díváme, než jdeme spát. Díky tomu se ale neumíme plně přepnout z pracovního prostředí do toho domácího. A navíc je používáme pořád dokola na to samé. Stejné sociální sítě, stejná zábava, stejné rutiny. Pomalu se stanou součástí nás a přispívají k depresi.
Proto je dobré se občas odpojit. Dejte telefon do režimu letadlo a schovejte ho někam daleko. Jděte se projít, meditujte. Užijte si čas sami se sebou. Objevování sebe sama je stejně důležité jako objevování světa kolem vás.
5. Udržujte si pozitivní postoj
Končíme pozitivně. Váš postoj je stejně důležitý jako vaše činy. Paměťe si, že hodně lidí má rutinu rádo. Proč myslíte? I pro ně je to možná nuda, ale drží je nad vodou jejich postoj.
S pozitivním postojem vás nadchnou i ty nejnudnější okolnosti a budete šťastní i v těch nejsmutnějších situacích. Jsou chvíle, kdy je rutina normou a nemůžeme s tím nic dělat. A právě tehdy nám pozitivní postoj pomůže přečkat těžké časy. A to je důležité, když víte, že musíte držet rutinu, abyste dosáhli cíle. Cesta k úspěchu není vždycky okázalá. Často je to monotónní záležitost. Ale ta monotónnost se vyplatí, když to vydržíte až do konce. Udělejte vše pro to, abyste si život zpestřili, ale vyhýbejte se rutině úplně. Někdy může být důvodem vašeho budoucího štěstí.