Život občas připomíná horskou dráhu. Jednou jsi nahoře, s větrem ve vlasech, a podruhé se plazíš blátem a snažíš se najít pevnou půdu pod nohama. A v těch chvílích hledáme oporu. U koho jiného než u nejbližšího člověka – přítele, partnera.
Jaký je rozdíl mezi podporou od přítele a terapií?
Je skvělé, když ti partner naslouchá, obejme tě, řekne ti, že to zvládneš. Ale zamyslela ses někdy nad tím, jestli to, co dostáváš, je skutečně všechno, co potřebuješ? Možná ano, možná ne. A právě tady se dostáváme k jádru věci: podpora od přítele není terapie.
Rozdíl v cílech
Přítel tě má rád, chce ti dobře a primárně se snaží, aby ti bylo lépe teď hned. Nabídne ti řešení, pohled ze svého úhlu. Terapeut je profesionál. Jeho cílem není okamžitá úleva, ale hlubší pochopení tvého problému a pomoc najít vlastní řešení, které bude fungovat dlouhodobě. Trochu jako rozdíl mezi paralenem a antibiotiky – obojí ti pomůže, ale každý na jiný problém a jiným způsobem.
Objektivita a hranice
Kamarád má svá vlastní traumata, zkušenosti a názory. Ať chce nebo ne, to všechno ovlivňuje, jak ti radí. Terapeut je (nebo by měl být) objektivní. Má nastavené hranice a dokáže se na tebe dívat bez předsudků. Nehrozí, že se jeho rady ponesou v duchu: „Já bych to na tvém místě udělala tak a tak…“
Dovednosti a nástroje
Terapeut má v batohu sadu nástrojů – techniky, metody, znalosti. Přítel ti může nabídnout rameno k vyplakání, ale terapeut ti může pomoct identifikovat vzorce chování, které tě drží zpátky. Je to jako s vařením: kamarád uvaří tvé oblíbené jídlo, terapeut tě naučí vařit sama, aby sis mohla připravit cokoliv, co budeš potřebovat.
Kdy vyhledat odborníka?
Když máš pocit, že se točíš v kruhu. Když tě trápí úzkosti, deprese, nebo opakující se problémy ve vztazích. Když ti přítel říká: „Už to řešíš pořád dokola,“ ale ty s tím prostě nedokážeš přestat. Není to ostuda, je to projev zodpovědnosti k sobě samé. Nečekej, až se ti život rozpadne na kousky. Někdy je potřeba profesionální pomoc, aby se ty kousky daly zase dohromady.