Už jste se někdy zamysleli nad tím, jak moc se vlastně ovlivňujeme navzájem? Nejde jen o to, jak se oblékáme nebo jaké posloucháme kapely, ale i o mnohem hlubší věci – o naše myšlení, emoce a dokonce i o to, jak řešíme problémy. A co když se tahle dynamika promítne i do terapie?
Je terapie ‚nakažlivá‘?
Představte si to: kamarádka chodí na terapii a vy najednou začnete přemýšlet o věcech, o kterých jste dřív nepřemýšleli. Nebo začnete používat termíny, které jste od ní slyšeli, jako „hranice“ nebo „sebeláska“. Zní to povědomě? Není to žádná věda, je to prostě lidské.
Jak to funguje?
Je to vlastně celkem jednoduché. Jsme sociální tvorové a učíme se od sebe navzájem. Když vidíme, že někomu pomáhá terapie, může to v nás vzbudit zvědavost nebo i touhu po změně. Může to být impulz, který potřebujeme k tomu, abychom se i my podívali na svůj život z jiného úhlu. Terapie, to víme všichni, není žádný zázrak na počkání, ale dobrý start.
Navíc, když se s někým bavíme o terapii, automaticky se otevíráme novým perspektivám. Kamarádka nám může ukázat, jak řešit konflikty s partnerem, jak se vyrovnat se stresem v práci nebo jak se lépe postarat o své duševní zdraví. A to všechno, aniž bychom sami museli sedět na gauči u terapeuta.
Budu pak všechny ‚analyzovat‘?
Tohle je asi nejčastější obava. Bojíme se, že se z nás stanou samozvaní psychologové, kteří budou rozebírat každého kolem sebe. Ale je to opravdu tak hrozné? Upřímně, občas to asi každého z nás napadne, to je jasné. Ale rozdíl je v tom, jestli se tím necháme pohltit, nebo si uvědomíme, že nejsme odborníci a že naše role je spíš podpora a naslouchání.
Pamatujte si, že každý má svůj vlastní příběh a své vlastní tempo. Není naším úkolem někoho „analyzovat“, ale spíš mu nabídnout oporu a pochopení. A to je víc než cokoliv jiného.
Shrnuto a podtrženo: Terapie není ‚nakažlivá‘ v pravém slova smyslu. Je to spíš inspirace, která může pozitivně ovlivnit náš život a životy lidí kolem nás. A i když občas budeme mít chuť ‚analyzovat‘, důležité je zůstat sami sebou a nabídnout upřímnou podporu. A to, ruku na srdce, dokážeme nejlépe.