Někdy se stane, že nám hlava zkrátka nefunguje tak, jak má. Necítíme se ve své kůži a něco nám chybí. Často si všimneme změn v chuti k jídlu, spánku nebo celkové náladě. Ale občas se stane, že duše křičí o pomoc nenápadněji. A my to přehlédneme. Proto je důležité se na sebe občas podívat zblízka.
Když duše křičí: 5 nenápadných signálů, že potřebujete pomoc
Změny v našem chování vůči ostatním mohou být těžko postřehnutelné. Snadno je přejdeme mávnutím ruky. Ale právě tyhle změny můžou být varovným signálem. Co si tedy všímat?
1. Stahujete se do ústraní?
Izolace od ostatních je často spojována s depresí, skoro jako klišé z filmu. Ale málokdo si uvědomuje, proč se lidé s psychickými problémy vlastně izolují. Pro někoho s depresí nebo úzkostí může být sociální interakce vyčerpávající. Stačí jen prostá otázka: „Jak se máš?“ a člověk se zarazí. Co na to říct, aby nevypadal „jako blázen“?
I když se společnost tváří vstřícně k psychickým problémům, předsudky stále existují. Proto se mnozí raději izolují, aby se chránili před stigmatizací a hanbou. Bojí se toho, co si ostatní pomyslí nebo řeknou, a to jim brání v mnoha věcech.
2. Vnímáte věci negativněji?
Pokud se necítíte dobře psychicky, můžete mít tendenci vnímat i běžné situace negativně. Hledáte v nich skryté útoky nebo špatné úmysly. I v gestech ostatních vidíte spíše odmítnutí než přijetí. A za všechno si navíc obviňujete sami sebe. Jestli je to způsobené změnou psychického stavu nebo předsudky ve společnosti, těžko říct. Ale je to dostatečný důvod k tomu, proč se člověk při depresi uchyluje k izolaci.
3. Těžko se radujete z maličkostí?
Když vás trápí deprese, je těžké se radovat z maličkostí a být v pohodě ve společnosti. I když se snažíte, nic vás nedokáže doopravdy potěšit. Zdá se vám, že vaše reakce jsou tlumené, jako byste se dívali na svět přes tlusté sklo. Dříve vás potěšila maličkost a teď nic.
Není to tak, že by vás nic netěšilo, ale spíše je těžké se radovat z věcí, které nás obklopují v každodenním životě. Proto je důležité hledat to, co vám dělá radost, věnovat se sami sobě a mluvit s terapeutem, který vám pomůže zvládat sociální situace a naučí vás, jak komunikovat své emocionální potřeby ve vztahu.
4. Jste přecitlivělí na pocity ostatních?
Lidé s depresí a dalšími psychickými problémy mívají zvýšenou empatii. Snadno se vcítí do pocitů druhých, ale zároveň si za všechno dávají vinu. Mají zkreslené vnímání příčin a následků. Možná za to může i limbický systém, který je zodpovědný za empatické reakce a který je při psychických problémech ovlivněn.
5. Cítíte se odpojení od ostatních?
I když se snažíte zapadnout a udržovat sociální kontakty, máte pocit, že jste od ostatních odpojeni. Že s nimi nemáte nic společného. Možná je to tím, že podvědomě vytváříte jen povrchní vztahy, protože se bojíte hloubky a zranitelnosti. Ale tahle izolace nakonec stejně zničí i ty povrchní vazby, protože ovlivňuje to, jak s ostatními komunikujete.
Deprese a další psychické problémy vás můžou připravit o pocit sounáležitosti a radosti ze života. Ale pamatujte, že v tom nejste sami. Nebojte se vyhledat pomoc. Mluvte s přáteli, rodinou nebo terapeutem. Každý krok k lepšímu se počítá.
A pokud vás trápí dlouhodobé problémy, neváhejte se obrátit na odborníka. Psycholog nebo psychiatr vám můžou pomoci najít cestu zpět k duševní pohodě.
Zdroje:
* Gotlib et al., (2004-2005)
* Mogg and Bradley, (2004-2005)
* (1991)
* (2001)
* (2006)
* (2007)