Když láska bolí: 5 varovných signálů násilí v teenage vztazích

Slyšíš „toxický vztah“ a hned se ti vybaví scéna z filmu, kde kluk terorizuje holku? Jasně, i to se děje. Ale ruku na srdce, týká se to kohokoli, bez ohledu na pohlaví nebo věk. A někdy je sakra těžký rozeznat, kde končí normální hádka a začíná fakt průšvih. Zvlášť, když ti je patnáct a máš první vážný vztah. Fakt bych tenkrát ocenila, kdyby mi tohle někdo řekl narovinu.

Když láska bolí: 5 varovných signálů násilí v teenage vztazích

Jasně, rodiče ti říkají, ať kvůli klukovi/holce nezapomínáš na kámoše a ať tě do ničeho nenutí. Fajn, ale kdo ti řekne, že máš právo na svoje heslo v mobilu? Že si nemusíš nechat číst zprávy? Když jsem já chodila s klukem, byli jsme první generace, co měla smartphony a sociální sítě. Nikdo nám neřekl, co je v pohodě a co už ne.

1. Kontrola a žárlivost: „Proč mi nechceš ukázat mobil? Co tajíš?“

Slyšela jsi to už taky? „Proč mi nechceš ukázat mobil? Co tajíš?“ Je to otravný a nakonec si radši píšeš zprávy tak, aby se mu/jí líbily. Ne proto, co chceš říct ty, ale aby se on/ona neurazil/a. Jestli se ti to nelíbí, tak s tím přestaň. Změň si hesla, připrav se na hádky. Bude to stát nervy, ale když tě má rád/a, tak ti nechá tvůj sociální život žít. Jen pro jistotu: sdílet s partnerem sociální sítě je v pohodě, když s tím oba souhlasíte.

2. Izolace od přátel: „S nimi se nebav, kazí tě“

Všimla sis/všiml sis, že s kámošema nejsi tak často jako dřív? Zamysli se, jestli za to nemůže tvůj partner/partnerka. Dává ti najevo, že je nemá rád/a? Často to není přímo, ale třeba jen fňuká, že se mu/jí v partě nevěnuješ. Zvlášť, když jsou to lidi stejného pohlaví, jako ty. A když jsi bisexuál/ka, je to ještě horší.

Možná máš pevnou vůli a nenecháš se ovlivnit. Ale spousta z nás pak sedí doma a doufá, že ještě vůbec nějaký kamarády má, když už po desátý odmítla pozvání na party. Máš pocit, že nemůžeš jít ven, protože kdyby tě tam někdo sbalil, tak si za to „stejně budeš moct sama“. Tohle není v pořádku. Měli byste si o tom promluvit. Pokud se ale hádáte a on/ona se nechce změnit, tak je možná čas odejít.

3. Slovní týrání a manipulace: „Jsi neschopná, beze mě bys nic nezvládla“

Teenageři objevují svět a hledají sami sebe. Učí se dělat kompromisy. Já si pamatuju, jak jsem byla naštvaná, když jsem se musela vzdát toho, co jsem chtěla já, kvůli někomu jinýmu. Hormony a tak. Každý chce to svoje a někdy se toho snaží dosáhnout dost hnusně, třeba manipulací. Zvlášť v prvním vážným vztahu. Jsi nejistý/á a nechceš vypadat jako zlej člověk.

I když to není úmyslně, je to týrání. A může to být tak nenápadný, že to vede k dalším problémům, jako je gaslighting. To je, když ti partner/ka lže o tom, co se stalo, co jsi řekl/a ty nebo on/ona, dokud tomu sama/sám neuvěříš. Pak se mu/jí zdá, že je „lepší partner“.

Výzkumy ukazují, že sebedůvěra teenagerů je na bodu mrazu. Takže jakákoliv manipulace nebo slova, co tě mají shodit, tě můžou srazit ještě víc. Je to hra, aby sis myslela/myslel, že si nezasloužíš nikoho lepšího, než je on/ona. Jakmile si uvědomíš, co se děje, můžeš se rozhodnout, jestli si o tom promluvíte, nebo to ukončíš.

4. Sexuální nátlak a zneužívání: „Jestli mě miluješ, tak mi to dokaž“

Možná si říkáš, že bys to poznala/poznal, ale ono to má spoustu podob. Sexuální zneužívání je všechno od znásilnění po nátlak, manipulaci, donucování, posílání nahých fotek a tak dál. Možná by tě partner/ka nikdy fyzicky nenutil/a do sexu, ale cítíš se divně, když řekneš „ne“. Zamysli se, proč to tak je. V pubertě na tebe tlačí kamarádi, abys nebyl/a poslední panic/panna. Což by ti mělo být jedno, ale to je jiná story.

Pokud na tebe ale tlačí partner/ka, tak je to zneužívání. Často se to stává, když má jeden z vás větší moc. Třeba má partner/ka víc zkušeností nebo je oblíbený/á ve škole a ty máš pocit, že bys měla/měl být rád/a, že s ním/ní vůbec jsi. Definice sexuálního zneužívání je široká a má spoustu šedých zón. Proto je důležitý se o tom víc dozvědět a uvědomovat si, co se děje.

5. Fyzické násilí: „To byl jen žert, nemyslel/a jsem to vážně“

Domácí násilí není vždycky tak jasný, jak se zdá. Média ho občas romantizují (třeba když Rachel McAdams v Zápisníku jedné lásky bouchne Ryana Goslinga do hrudi – jako „roztomilý“ projev hněvu). Někdy se objevuje postava „manic pixie dream-girl“, která má za sebou spoustu toxických vztahů a čeká, až ji někdo zachrání. Ale to je špatně. Proto je pro teenagery tak těžký se v tom vyznat. Pokud se tě někdo dotýká, aniž bys s tím souhlasila/souhlasil (kromě vzájemnýho škádlení), NENÍ to v pořádku. Pokud se to stalo poprvé a ty ses spíš vyděsila/vyděsil, než že by tě to fyzicky bolelo, možná byste si o tom mohli promluvit. Nebo radši odejdi hned.

Diskuze